Dnes vás vezmeme na průzkum zajímavého a velkého náměstí u Klatovské ulice. Jeho příběh je spletitý, náměstí neslo celou řadu jmen a kolem stojí pěkné budovy.
Díl si můžete přehrát zde.
Není to poprvé, co prozkoumáváme náměstí kolem Klatovské třídy. Již dříve jste s námi mohli poznat náměstí Míru anebo Chodské náměstí. Masarykovo náměstí je však jediným pořádným náměstím tak říkajíc se vším všudy. Zatímco Mírové náměstí je spíše park a Chodské je jen větší křižovatkou, je toto pořádnou volnou plochou. Dají se zde pořádat velká shromáždění, stojí tu hned dvě školy, banka, pořádné městské domy, socha… prostě vše, co má náměstí mít. Ze všech jmenovaných prostorů má také nejdelší historii.
Ještě v roce 1840 Plzeň končila zástavbou stodol u Americké ulice, ale už v šedesátých letech vznikla na tomto místě rozsáhlá budova. Byly to vojenské sklady a pekárna. Čtyři stodoly postavené kolem rozsáhlého dvora v podstatě neplánovaně vymezily prostor budoucího náměstí. Budovy byly brzy obestavěny a vzniklo podivné náměstí nenáměstí, které neslo jméno Míčové. Míčové to bylo jen dva roky, už v roce 1878 bylo pojmenováno po slavném vojevůdci Radeckém. V roce 1913 Radecký vadil a místo toho dostal prostor jméno po plzeňském purkmistrovi Petákovi. Vojenské budovy zmizely a místo nich se začala stavět první část komplexu budoucích škol. Během druhé světové války se v pojmenování vrátil Radecký, aby ho v roce 1945 vystřídal T. G. Masaryk. Ten tu vydržel jen do roku 1951, kdy byl prostor překřtěn na Dukelské náměstí. Pojmenování po prvním prezidentovi se vrátilo v roce 1990.
Nejviditelnějším objektem na náměstí je budova škol. My se tomuto komplexu dvou škol a banky budeme věnovat v některém ze samostatných dílů. Takže jen krátce. Budovy se stavěly na etapy. První část pochází z roku 1913. Je zdobnější, má klenutý vstup a na její stavbě se podílel známý plzeňský architekt Hanuš Zápal. Dlouho poté, v letech 1929–1931 byla postavena ústřední část pro Československou obchodní banku. A konečně byla v roce 1934 otevřena budova současného Masarykova gymnázia. Je úžasné, že i přes tak velký časový odstup je architektura a rozvržení budov tak kompaktní.
Pomník T. G. Masaryka to neměl na náměstí lehké. Byl postaven celkem třikrát – v letech 1928, 1945 a 1991. Stěhoval se kvůli nacistickému i komunistickému režimu a jeho příběh je tak obsáhlý, že si ho taky necháme na nějaký z budoucích dílů. Současné rozvržení prostoru náměstí pochází z devadesátých let a bylo upraveno tak, aby opět dominoval pomník prvního prezidenta.
Krom hlavního pomníku, je tu ještě několik pamětních desek. Pamětní deska skautkám a skautům postiženým nacizmem a komunizmem se nachází na průčelí banky. Na obchodní akademii je deska připomínající rok 1953 a první povstání proti komunismu na území východního bloku. Na jižní straně je pomník k vysazení lípy republiky. Naopak na severní straně je deska připomínající popravené důstojníky z 2. pěší divize. Schválně, najdete je při návštěvě náměstí všechny?
Kolem náměstí stojí řada výstavních domů. Ty menší patrové náleží starší etapě výstavby ze 70. a 80. let 19. století. Ty vyšší jsou činžáky z konce 19. století. Nejvýstavnější je rozsáhlý soubor domů směřující do Nerudovy ulice, který navrhl architekt Rudolf Štech. Domy jsou vyzdobeny sgrafity dle návrhů Mikoláše Alše, jejich malbu provedl Otokar Walter. Soubor vznikl v letech 1894–1898.
Související zajímavosti:
Detailnější informace o domech u ústí Nerudovy ulice
O náměstí na PAMu
