Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Procháskův ústav

Plzeň známá neznámá: Procháskův ústav

Je to stavba velká, ale za vzrostlými stromy a keři nenápadná. Stavba zajímavá architektonicky, kterou však devalvuje blízká magistrála a kdysi destruktivní rozhodnutí na narovnání silnice, které tu vytvořilo nevyužitelný trojúhelník se zbytky zeleně. Místo, kde se nikdo moc nezdrží a přitom tu vystudovaly celé generace mediků. Budova, dnes nesoucí název Procháskův ústav je zajímavou stavbou, do které vás dnes zveme.

Zajímavou stavbu projdeme detailně i zevnitř, ale nejdříve obecně k době, kdy vznikla.

Nacházíme se hned naproti Pavlovově pavilonu v místě, které na konci dvacátých let získalo další vznešenou veřejnou budovu. Muselo to tu být moc příjemné a společně s Lochotínským parkem, Císařským sálem a poklidným prostředím ideální lokalitou pro dětský domov.

V roce 1928 sem navrhla dvojice architektů Bohumil Chvojka a Rudolf Černý takzvaný Procházkův ústav. Investorem byl stát, který dokonce vypsal i veřejnou architektonickou soutěž. Dům měl sloužit a později skutečně sloužil jako okresní dětský domov a provozu této instituce byla stavba ideálně uzpůsobena.

Mezi architekty nebyla výsledná budova přijímána dobře, považovali ji za málo odvážnou a podivovali se nad tím, jak mohl konkurenční funkcionalistický návrh architekta Fialy skončit na druhém místě. Ale to už dnes nikoho nepálí.

Díky tradičnějšímu pojetí má dům jednoduchou, ale vznešenou klasicizující fasádu s pravidelným rytmem velkých oken. Centrálním objektem je schodiště a jednotlivá křídla i zvenku prozrazují svoji funkci. Sál se dá poznat dle vysokých oken a dlouhá fasáda plná stejných okenních otvorů prozrazuje, kde byly původně dětské ložnice.

Domov byl umístěn uprostřed rozlehlé zahrady s parkovou úpravou a bazénem. Našli bychom zde i sochu zvanou dívenka od Otokara Waltera. V teplých měsících dětem sloužil i dřevěný pavilon jako letní jídelna. Ta tu dnes schází. V šedesátých letech byla nahrazena zvířetníkem, kde se chovala prasata a další zvířata pro potřeby lékařské fakulty. A tím se dostáváme k vlastníkovi, který tuto budovu využíval nejdéle.

V roce 1946 se sem totiž nastěhovala lékařská fakulta Karlovy univerzity a bylo zde vychováno mnoho generací mediků. Krom toho zde byla i řada laboratoří a dům sloužil také vědě. Pojďme tedy konečně dovnitř.

Po vstupu nás přivítá velká centrální hala se schodištěm, které prostupuje celou budovu. Hala byla dlouhá léta osazena vitrínami s preparovanými vzorky. My jsme však budovu natáčeli v průběhu stěhování a vitríny tak byly již prázdné.

Při prohlídce schodiště vás zaujmou například velká okna, ale je tu i jedna památka na dávný provoz dětského domova. Boční obruba schodiště je z jedné strany dodnes vyhlazená od dětských sjezdů, které jsem se neúspěšně pokusil napodobit. Samozřejmě… z výzkumných důvodů.

V domě se dodnes nachází celá řada pěkných a kvalitních detailů, jako jsou dobové kliky, pěkné dveře a velká sbírka smaltovaných cedulí a nápisů jednotlivých ústavů a oddělení. Najdeme tu však také řadu pozůstatku po dlouhé činnosti lékařské fakulty, svědčících o výuce i výzkumu. Samozřejmostí je i řada učeben, které teprve nedávno osiřely. Největší z nich je bývalý kulturní sál, který byl přeměněn na hlavní aulu. Rozlehlá místnost je osvětlena vysokými okny a duch těžkého studia tam ještě pořád zůstává.

Jedním z nejzajímavějších prostorů, který zřejmě napadne většinu, kteří kdy o tuto budovu zavadili, je samozřejmě pitevna. My jsme do ní nahlédli také. Dnes už je prostor prakticky vyklizen, ale velké stoly s rozměry odpovídajícími lidskému tělu zde stále byly.

V dobách dětského domova zde byla jídelna a ta byla velkým nákladním výtahem spojena s kuchyní. Do bývalé kuchyně vás také vezmeme, ale šli jsme po schodech. Pod pitevnou se už přes šedesát let nenachází kuchyně, ale přípravna a macerace těl. Ve velkých kádích zde byla připravena ošetřená lidská těla od dárců. Ty pak sloužila jako výukové vzorky pro hodiny anatomie.

Z tohoto na první pohled pochmurného, ale zajímavého prostoru pojďme pryč a naposledy se porozhlédněme po interiéru i exteriéru zajímavé stavby. Děkujeme lékařské fakultě Karlovy univerzity, která nás pustila dovnitř a konkrétně paní Barboře Černíkové, která nám zajistila vstup, kam jsme si jen vymysleli.

Související zajímavosti:
Karta domu na PAMu
O domě na encyklopedii Plzně

(Počet návštěv 33 times, 1 Navštíveno dnes)

Napsat komentář