Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Rychtářka

Plzeň známá neznámá: Rychtářka

Dnes vás vezmeme na prohlídku jedné v podstatě již zaniklé čtvrti, která kdysi bývala plná pitoreskních domků, nevěstinců, vznikajících továren. Místo plné řemeslníků, ale také prostor, kde stávala stínadla. Prostě s námi pojďte objevit Rychtářku.

Tato čtvrť je jedním z původních předměstí Plzně, které leželo za hradbami středověkého města. Název Rychtářka nese zřejmě po pozemku, který patřil plzeňskému rychtáři. Jestli to tak bylo opravdu, se však dnes už dohledat nedá.

Na starých mapách je dobře vidět, že Rychtářku kdysi od města oddělovala Soukenická valcha a Mlýnská strouha. Dvě již zasypané vodoteče, které byly dříve součástí opevnění města. Čtvrť tvořily různé shluky domků, domečků i větších statků a usedlostí. Ulice tu byly přirozeně rostlé a rovného tu nebylo nic. Během válečných událostí čtvrť několikrát zanikla a do dvacátého století přežila barokní a klasicistní zástavba.

Bylo to místo, kde vždy bydlela chudší část obyvatelstva a soustřeďovaly se tu různé nečisté provozy, popravčí místa a pobývali zde neoblíbení obyvatelé. Díky tomu je také čtvrť plná příběhů, legend a pohnutých osudů. Rázovité místo, které doslova psalo legendy svojí vlastní podobou.

Dnes je to tedy zejména zanedbané místo, které utržilo strašlivé rány od socialistické správy města v sedmdesátých a osmdesátých letech. O tom však až později. Nyní se podíváme na dvě zajímavé skutečnosti. Rooseveltův most, který zde vede a o kterém jsme už také natáčeli díl, je až posledním z řady mostů, které však stály na trochu jiném místě. Také se zde nacházela stínadla!

Zmíněný most stál trochu východněji od současného a byl kamenný. Pocházel zřejmě ještě ze středověku a zanikl s výstavbou Rooseveltova mostu. Poslední památkou na starší snad ještě středověký most je pozice domů na druhém břehu řeky Mže. A to včetně domu, který dnes ukrývá pozůstatky kostela sv. Rocha.

A proč zmiňujeme Stínadla? To bylo totiž speciální popravčí místo, které mělo tvar kulatého zvýšeného pódia, na němž se prováděly popravy setnutím – proto stínadla, věšení za žebro, čtvrcení, či zaplétání do kola. Popraviště zde stálo snad jen během Třicetileté války a bylo na místě současného staveniště nového obytného domu, kousek od parkovacího domu Rychtářka, se kterým bude novostavba sdílet podobu své fasády.

Novostavba je však cenná a to proto, že do tohoto násilně zničeného prostředí vrátí zpět život. Estetickou stránku novostavby nelze zhodnotit, jelikož se jedná jen o prostou čistě ekonomickou stavbu.

To zmíněný parkovací dům z roku 2011 má ambici řešit problémy s parkováním v centru města, do kterého je to co by kamenem dohodil. Dům sice vypadá jako nuzně strohá borgská kosmická krychle, co bezohledně přistála na malém prostoru, nicméně je to cenná a praktická věc, co městu dost pomáhá.

A vůbec ta doprava. Právě dopravní stavby stojí na konci existenci této kdysi malebné čtvrti, co měla aspiraci se stát takovou plzeňskou zlatou uličkou, kde by turisté u vytržení rozhazovali své peníze, cvakali selfíčka a pili litry kávy a piva.

Na počátku osmdesátých let totiž však začala stavba magistrály, která pohltila sady 5. května a pár domů z Rychtářky. No, a ačkoli zbytek čtvrti ničemu nepřekážel, vzalo se to plošně až k řece. Rázovitá čtvrť zmizela.

A co vlastně ze staré čtvrti zbylo? Zejména dva domy. Prvním je dům u Rooseveltova mostu, kde dnes sídlí policie. Původně tu však byl hostinec U města Drážďan. Hosté mohli chodit přímo z mostu do patra přes malý mostek, který byl napojený přímo na most. Krása, která nepřežila strohé funkční myšlení zdejších inženýrů.

Tento dům je jednou ze dvou dochovaných staveb Rychtářky. Druhý je takzvaný Lautensakovský dům. Rozsáhlá usedlost s barokními základy, kde donedávna sídlil pivovar, který se postaral o rekonstrukci cíleně zanedbané stavby. Současná podoba domu je z přestavby z roku 1804 a je to opravdu fešák.

A nesmíme zapomenout ani na to, že na Rychtářce se zrodil plzeňský průmysl, když tu byla na počátku devatenáctého století vybudována koželužna. Levitova koželužna byla poměrně velká továrna, kterou ve dvacátých letech devatenáctého století založil Leopold Levit a vytvořil tak v Plzni první skutečnou továrnu. Takto zastrčený byl místní podnik proto, že loužení kůží není moc voňavá záležitost. Každopádně tím odstartoval průmyslovou éru Plzně.

Zajímavosti:
Rychtářka na webu zmizelé obce
Nový bytový dům

Napsat komentář