Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Základní škola Martina Luthera

Plzeň známá neznámá: Základní škola Martina Luthera

Poslední, co zbylo ze starých Skvrňan, jejichž historická náves byla zničena nejdříve za druhé světové války a při demolicích v šedesátých letech. Dnes se vypravíme do zajímavé školní budovy, která z původní návsi zbyla jako poslední.

Video si můžete pustit zde.

V dnešním dílu se úplně poprvé vypravíme do funkční školní budovy.  Naše cesta vede do předních Skvrňan k Základní škole Martina Luthera. A nebudeme jenom slídit okolo, ale tentokrát se podíváme i do vnitřních prostor. Nejprve se však pojďme krátce seznámit s tím, jak tuto oblast válcovaly dějiny. V době výstavby školy v letech 1896 – 1898 byla totiž situace úplně jiná. Stála zde ves Skvrňany. Škola tak stála na jedné straně návsi, v jejímž středu stála i kaple. Veliká část vsi byla bohužel těžce poničena při náletech během druhé světové války. Část okolo školy však stále odolávala. Poslední ranou však byla šedesátá léta a výstavba sídliště. Dodnes ze starých Skvrňan zbyla jen budova školy. Zbytek tvoří pavilonová škola hned vedle, zatáčka a paneláky. Ostatně pokud chcete o této oblasti vědět více, pusťte si náš díl o starých Skvrňanech, kde se dozvíte spoustu zajímavostí. A my už se jdeme ohřát dovnitř. Průvodce nám bude dělat sám pan ředitel Robert Hendrich, kterého možná zahlédnete na některých záběrech.

Vstupujeme do monumentální novorenesanční budovy, jejímž architektem je Josef Houdek. Stavba stojí na místě tehdejšího Zahradkovského dvora a je náhradou za tehdy již nevyhovující starší školní budovu z poloviny 19. století. Dříve, jak ostatně bylo běžně zvykem, chodily jedním vchodem dívky a druhým, na opačném rohu budovy chlapci. Pěkně zvlášť. Dnes se do školy vchází jen levým vchodem, kterým však mohou vstoupit všichni. Vlevo je vrátnice a výtah a před vámi dlouhá školní chodba. A my teď školu prošmejdíme doslova od sklepa na půdu.

Sklep. Důležité místo, kde uskladníte všechno, co už se jinam nevešlo. V tomto případě tedy hlavně rozvody všeho druhu, prostory pro výtvarnou výchovu, archiv a spoustu úložných prostor. Jedné místnosti se dokonce říká krysárna, ale nebojte, neskladují tam krysy a ani je tam neloví. Je to jen pozůstatek z dob minulých. O sklepeních školy se vypráví také legendy. Například ta, že ze sklepení vedly chodby do závodu Škoda, kudy škodováci utíkali v době leteckých náletů. Nic však nenasvědčuje tomu, že by to tak skutečně bylo.

O patro výše se pak nacházejí klasické učebny, šatny a toalety. Všechno jako v každé jiné základce. Škola, která zde dnes sídlí, koupila budovu na počátku devadesátých let a to v ne příliš dobrém stavu. Vše muselo být kompletně zrekonstruováno. Dokonce i středová kopule. Vzniklo tak místo pro kompletních základní školu s oběma stupni a vešla se i školní družina a mateřská škola Klubíčko, která se nachází v nové přístavbě v zadní části původní budovy. Základní škola Martina Luthera je tak trochu jiná a to jak v náplni hodin, tak v přístupu k žákům i rodičům. Ostatně prostudujte si její stránky. Tam najdete vše potřebné. Jinakost této školy však tkví i v něčem dalším.

Nachází se zde totiž kaple sv. Pavla. A nebylo to s ní vůbec jednoduché. Již během výstavby této budovy na konci 19. Století byla v ose hlavního traktu vybudována kaple určená i veřejnosti. Procházela přízemím i prvním patrem a zasahovala do dvora velkým rizalitem s půlkruhovou apsidou. Téměř jako dnes. Ale tak jednoduché to nebylo. V roce 1923 byla kaple zrušena a přeměněna na tělocvičnu a učebnu. Tento stav trval až do začátku 90. let, kdy budovu zakoupila současná škola a kapli zde znovu obnovila. Žáci zde mají pravidelnou jednu hodinu křesťanské výchovy týdně. Kaple slouží i jako společenský sál a jako slavností prostor k předávání vysvědčení. Vlevo od oltáře můžete také vidět malou zelenou oázu. Jde o malou záchrannou stanici v případě, že se vaší rostlince příliš nedaří. Neuzdravuje ji zde však zázrak, ale studna, na kterou ji postavíte.

A nyní pojďme ještě na průzkum dalších zákoutí budovy. Jedna chodba míjí druhou, školní skupiny se přelévají z místa na místo, hodiny začínají a končí. Prostě klasický den na základní škole. A školka jakby smet. 50 dětí zde křepčí buď na hodině angličtiny anebo na výpravách na školní dvůr. Nakoukli jsme i do sborovny, ale to jen krátce. Přeci jen kdo by chtěl pracovat anebo svačit na kameru.

No a co ta slibovaná půda? Jelikož budova není nafukovací a o studium zde je velký zájem, slouží i půda k vyučování. Tedy částečně. V jedné polovině naleznete bytové jednotky pro potřeby školy a v druhé asi nejpříjemnější učebnu, kterou jsme navštívili. Slouží jako čítárna a je z ní fantastický výhled na město a údolí řeky Mže. Můžete se pokochat s námi. Pro milovníky klasických půd máme také pár záběrů a to přímo z báně s hodinami. Ta je umístěna ve středu budovy a byla kompletně celá zrekonstruována. A pozor, hodiny nejsou na okrasu, ale skutečně fungují.

Jak jsme slibovali, budovu jsme prošli křížem krážem od sklepa až po půdu. Děkujeme tímto základní škole Martina Luthera a jejímu řediteli panu Hendrichovi, který nám umožnil prohlídku a natáčení a vše prokládal historkami a zajímavostmi o této budově a instituci.

Zajímavé odkazy:
Webové stránky školy

(Počet návštěv 18 times, 1 Navštíveno dnes)

Napsat komentář