Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Pavlovův pavilon

Plzeň známá neznámá: Pavlovův pavilon

Dnes vás vezmeme díky Lékařské fakultě univerzity Karlovy na prohlídku jedné z nejzdařilejších realizací architekta Hanuše Zápala.

Video si můžete přehrát zde.

Budova takzvaného Pavlovova pavilonu zaujala jistě již většinu Plzeňáků, kteří kolem ní projíždí tramvají číslo 4 na Lochotín. My si jí dneska pořádně prohlédneme, ukážeme si nějaké zajímavosti a díky lékařské fakultě univerzity Karlovy nahlédneme také dovnitř.

Budova byla postavena v letech 1923-1924 a původně sloužila nově založené vyšší hospodářské škole. Možná vás napadne, proč stavěli školní budovu na tehdejším okraji města. Mapy z doby výstavby krásně ukazují, že v té době vypadalo celé okolí školy úplně jinak. Byl tu Lochotínský park, Císařský sál a kolem lesy, pole a krajina. Což se velmi hodilo, jelikož lesy a rybníky sloužily výuce této školy. Poloha na okraji města proto byla zcela záměrná.

Samotná stavba zaujme propracovanou fasádou, kterou navrhl stejně jako celou stavbu, Hanuš Zápal. Nejvýraznějším prvkem je vstupní křídlo, které stojí na otevřeném loubí. To je opatřeno i kamennými lavičkami, na kterých si mohli odpočinout studenti. Loubí je zaklenuto křížovou valenou klenbou a neseno mohutnými sloupy. Nad tímto prostorem pak následují velká okna, za nimiž se skrývá aula, kam se dnes ještě podíváme. Nad tím vším je pak trojúhelný štít, který kryje vysokou valbovou střechu. Úplně nahoře je pak malá věž. Na fasádě se kombinují detaily tvořené režným cihlovým zdivem a plochy s hladkou omítkou. Prostě pastva pro oči!

Zajímavým detailem je celá dispozice budovy. Napravo od vstupu je totiž takový malý parčík, kterému budova ustupuje. Parčíku vévodí dva vzrostlé stromy. No a ty dva stromy jsou starší než celá budova a už v době její výstavby byly vzrostlé. Velký architekt Hanuš Zápal zde potlačil své ego a jako velký mistr nechal stromy stát a musel počítat s tím, že jednou zakryjí velkou část jím navržené fasády. Nojo, vzrostlý strom je něco, co vytvoří až čas a Hanuš Zápal si toho byl vědom.

Úplně napravo je pak další křídlo, které na první pohled vypadá jako samostatný dům. V patře byl totiž byt ředitele školy a v přízemí pak další dva byty pro personál školy.

Budova je umístěna u Karlovarské třídy, která dnes však vypadá úplně jinak než v době výstavby. V sedmdesátých letech byl celý prostor drasticky a megalomansky proměněn, silnice byla narovnána, zvětšena a budova školy dnes stojí trochu stranou hlavní ulice.

Nyní už ale pojďme dovnitř.

První, co nás uvítá, je velkolepá vstupní dvorana, které vévodí slavnostní schodiště propojující všechna patra stavby.  U paty schodiště stojí dvě sochy od Otakara Švece. Jedna znázorňuje Choda a druhá Oráče. Schodiště vzdušně prostupuje jednotlivými patry a umožňuje řadu zajímavých průhledů. A protože schodiště bývá hlavní komunikační tepnou domu, byl právě nad něj umístěn velkoformátový triptych. Malba zobrazuje živý venkov. Najdeme tam sedláka, který osívá své pole, oslavu Májů i plzeňské kroje.

Ústředním prostorem celé školy byla velká aula. Ta je nad vstupní dvoranou a zvenku jí prozrazují vysoká okna, která stejně jako samotná aula prochází skrz dvě patra budovy.

Z umělecké výzdoby auly vyniká promítací plátno, ohraničené klasicistním reliéfním rámcem s figurálními plastikami od Otokara Waltera. Současná barevnost celého prostoru však není původní a spíše tu cítíme dozvuky devadesátých let.

Než se s halou rozloučíme, vezmeme vás ještě na balkon, který umožňuje ještě větší rozhled po celém prostoru.

V interiéru je celá řada detailů, které pocházejí z doby výstavby. Tehdy ještě architekti navrhovali nejen samotnou stavbu, ale také dveře, okna a nábytek. Naši pozornost zaujaly zejména modernistické dveře, které jsou doposud po celé budově a to v různých barevných variacích.

V několika kancelářích se pak zachoval i originální vestavěný nábytek, který byl vyráběn na míru v době výstavby budovy. V řadě místností jsou pak i dobové krby, díky kterým musela být i kancelářská práce velmi příjemná! Kdo by nechtěl krb v kanceláři.

Na závěr bychom chtěli poděkovat Lékařské fakultě Karlovy univerzity, která nám umožnila v této krásné budově natáčet a vyšla nám velmi vstříc. Instituce nyní budovu opouští a stěhuje se do nového komplexu u fakultní nemocnice. Nad touto perlou plzně se tak vznáší otazník nového vlastníka.

Zajímavé odkazy:
Budova na Plzeňském architektonickém manuálu

Napsat komentář