Dnešní díl Plzně známé neznámé vás vezme na hradby! Podíváme se na zajímavé fortifikační památky z doby baroka. Konkrétně nás budou zajímat bastiony. Jeden z nich se totiž zachoval v celé své kráse. Co to bastiony jsou? To už v samotném videu.

Většina z vás jistě tuší, že bastion nějak souvisí s opevněním. A máte pravdu. Jedná se o barokní předsunuté opevnění, které mělo velmi praktickou roli. Právě u jediného plzeňského zachovaného bastionu začínáme, ale pojďme si nejdříve udělat rychlé fortifikační školení na příkladu Plzně.

Když byla postavena Plzeň, vznikl kolem ní pás gotických hradeb, které byly tvořeny hlavní městskou zdí s až třiceti věžemi a parkánovou zdí. Zdi vedly hezky kolem města a perfektně posloužily ve středověku. Husiti si o ně několikrát vylámali zuby.

Jenže pak pokrok přinesl těžká děla, která si s dlouhými rovnými zdmi uměla dobře poradit. A tak vznikly bastiony. Jedná se o předsunuté pevnosti spojené se zbytkem opevnění jen mostky, či tunely, které jsou předsunuty před rohy a dlouhé rovné úseky zdí. Na bastionech může být dělostřelectvo, které brání tomu, aby se vojska nepřítele dostala k samotným hradbám města. Bastiony umožňují totiž střelbu i do stran mezi sebou. Dlouhé ochranné zdi jsou dobře chráněny.

Výsledná podoba opevnění Plzně však není kompletní. Nebylo totiž plně dokončeno. Nejstarší bastiony vznikly ještě před obléhání Plzně Mansfeldem, který Plzeň dobyl v roce 1618. Následně se do modernizace fortifikace pustil on sám. Mnoho toho však nestihl a kompletní přestavba přišla až po roce 1645. Budování se však protahovalo, stálo čím dál více peněz a zahrnovalo i bourání předměstských domů, z čehož místní nadšeni nebyli.

A dříve než opevnění posloužilo nějaké vojenské úloze, byla pevnostní úloha Plzně ke konci 18. století zrušena. Od roku 1795 pak začalo hromadné bourání celého rozsáhlého fortifikačního systému a dodnes se dochovalo jen málo. Z celého barokního opevnění pak největším pozůstatek tvoří sám bastion v Mlýnské strouze.

Dodnes tak můžeme obdivovat jeho poctivě vyzděnou kamennou zeď, která tvoří pětiúhelník vyplnění zeminou. Dnes je to klidné místo, které jako zázrakem přežilo pragmatické bourání všeho starého, kterým je Plzeň tak vyhlášená. I díky tomu, že nebyl zastavěn, či zbořen je mlýnská strouha tak příjemným místem k relaxaci.

Samotný bastion je sice jediným, který zůstal stát v celé své kráse, ale i po ostatních bastionech se přeci jen něco dochovalo.

Začněme u budovy krajského soudu v sadech 5. Května. Budova má podezřelý tvar. Zvláštní tvar budovy je dán tím, že stojí na základech bastionu. Dle všeho toho nejstaršího, který byl postaven ještě před rokem 1618.

Další, pozůstatek najdeme u kulturního domu Peklo. Domy, které stály přímo na bastionu, byly odstřeleny v roce 1968, ale domy, které stály přes ulici, dodnes svým zalomením vypráví příběh o zmizelém barokním opevnění.

Další bastion stál v sadech Pětatřicátníků. Zde je největší památkou na jeho existenci Palackého ulice, která se opevnění vyhýbala a směřovala do brány v Prešovské ulici.

Stejně tak stál bastion taky v místě dnešního divadla J. K. Tyla. Zde je poslední památkou mírná zatáčka Klatovské třídy, která se taktéž vyhýbala špičce kusu barokní fortifikace.

Dalším místem je pak ústí Jungmannovy ulice, která směřuje přímo na špičku bastionu, který tu stál. Ulice je sice novější, ale domy kolem Smetanových a Kopeckého sadu se zmizelému opevnění stále vyhýbají.

Zajímavé odkazy:
Co je to bastion
Zajímavá práce o plzeňském opevnění
Plzeňské opevnění na stránkách Encyklopedie Plzně