Mlýny jsou dnes většinou pověstmi opředená místa, která zavání pohádkovostí a zašlými časy. To, že většina z tisíců mlýnů, které kdysi na našem území byly, leží nyní v troskách, je však způsobeno hlavně změnami ve společnosti, které přišly po druhé světové válce. A tak se z míst, která měla praktický a důležitý význam, stala místa vázající starou historii, místa romantická a tajemná, ideální cíl nějakého výletu! A podobně dopadl i Čertův mlýn, zajímavé tajemné místo hned u Plzně.

Romanticky vyhlížející zříceninu bývalého mlýna, naleznete kousek od konečné zastávky MHD Bílá Hora. Mlýn samotný stojí v katastru obce Zruč-Senec. Dá se k němu dojít pohodlnými cestami z obou směrů. Jak je asi starý?

Informační cedule na kopci nad mlýnem tvrdí, že zde stojí od roku 1850. Podrobnější pátráním nám však ukáže, že je přeci jen o malinko starší. Už v roce 1837 uzavřel s obcí Zruč jistý mlynář Martin Janota smlouvu na pronájem tohoto pozemku a stavbu mlýna. O dva roky později již mlýn fungoval.

Mlýn s jedním mlýnským kolem, které poháněl drobný, ale vydatný potůček, který vyvěrá jen kousek nad mlýnem, byl poměrně skromnou stavbou. Tvořila jej jedna patrová budova, ve které bydlel mlynář, bylo v ní i technické zázemí mlýna a skladovací prostory. Půdorys budovy je stále ještě patrný přímo na místě.

Jak už jsme napsali, mlýnské kolo poháněl zdejší krátký potok, který padal na kolo zavěšené v lednici. Lednice se takovému prostoru říkalo proto, že do něj proudila čerstvá voda, prostor byl chráněný a i v létě tady díky neustále cirkulaci vody, bylo chladno. Místní mlýnské kolo bylo relativně malé, mělo průměr dva metry.

Potok vyvěrá jen pár desítek metrů nad mlýnem, a ačkoli je jeho cesta k Berounce krátká, je i dnes značně vydatný. Ostatně proto zde byl mlýn zřízen. Potok má totiž relativně dost vody i v parných létech. Aby byl přítok vody co možná nejvíce stabilní a kolo se bez problémů otáčelo konstantní rychlostí, vybudoval místní mlynář nad mlýnem dva rybníky. Hráze obou rybníků jsou nad mlýnem dodnes patrné, ačkoli jsou jejich hráze protržené. Lépe je uvidíte teď v zimě, nebo brzy z jara. V létě bývá prostor velmi zarostlý.

Historie mletí v tomto mlýně však byla nakonec velmi krátká. Dostat se sem dá jen velmi těžko: dlouhou roklí klesající až k Berounce. A mlýn přeci jen stojí tak trochu daleko od veškeré civilizace. Provoz mlýna proto nebyl rentabilní a mlynáři se zde střídají, mlýn jde od dluhů k dražbě a od dražby k prodeji.

Přesto není místo zcela pusté. Nad mlýnskými rybníky stojí přízemní budovy se sedlovou střechou, které vypráví poslední dějství dějin tohoto mlýna. Postavil je zde tehdy nově vzniklý společenský pivovar Prior a sloužily jako čerpací stanice vody ze zmíněného potoka.

Právě čerpací stanice znamená také konec mlýna. Společenský pivovar Prior zakoupil mlýn i pozemky v roce 1894. Nekupoval je však kvůli mlýnu, ale kvůli vydatnému prameni, který pak čerpala nově zřízená čerpací stanice do vodojemu nad Sencem, odkud byla vedena 3 km dlouhým gravitačním vodovodem do pivovaru. Samotný mlýn sloužil chvíli k bydlení a pak začal chátrat. V roce 1957 byla stržena střecha a od té doby už jen pustne a mizí.

A proč se vlastně jmenuje čertův? Vypráví se o něm totiž dvě legendy, jejichž popis najdete na zmíněné informační tabuli. Legendy mluví o požáru i zmizení mlynáře, ale spíše se zdá, že původně patřili k nějakému staršímu a jinému mlýnu někde úplně jinde. Mlynáři zde nemizeli a ani zde nehořelo. Ale tak to už s legendami bývá.

Zajímavé odkazy:
Mlýn na stránce vodnimlyny.cz
Čertův mlýn na Hrady.cz, kde naleznete také starší fotografie, kdy byly pozůstatky mlýna přeci jen rozsáhlejší
Popis mlýna a jeho historii naleznete také v kapitole knihy od Starého mostu s názvem Toulky zaniklou Plzní II