Dnes vás vezme do oblíbené plzeňské výletní oblasti zvané Zábělá. Kdysi to bývalo místo, které bylo vůbec nejoblíbenějším cílem nedělních výletů, a místní lesy byly narvány k prasknutí výletníky. K tomu pomáhala jak v té době existující vlaková zastávka, tak také rozlehlá výletní restaurace. Co z toho všeho zbylo? To vám ukáže další díl série Plzeň známá neznámá.

První vlak na zdejší nově zřízené zastávce zastavil již v roce 1889- Ve zmíněném roce byla Zábělá již dávno oblíbeným výletním místem. Směřovali sem davy turistů a již dříve zde některé speciálně vypravené výletní vlaky provizorně zastavily, aby do místní oblasti vypustily turisty. Nicméně až v roce 1889 zde byla zřízena zastávka oficiální s peronem a zázemím kam začaly jezdit nejdříve pravidelné víkendové vlaky a později zde běžně zastavovaly vlaky běžných linek.

Dnes je toto místo ztichlé, opuštěné a málokdo sem zajde a to i přesto, že jen pár metrů pod bývalou zastávkou, je oblíbená křižovatka turistických cest. Ty zde překlenuje původní krásný kamenný viadukt trati z Prahy do Plzně. Pomník skvělého řemeslného umu a pokročilého inženýrství, které nám tu zanechalo devatenácté století.

Vlaky zde však již nejezdí. Po otevření Ejpovického tunelu, byl provoz vlaků na tomto úseku zastaven a samotná trať tak zpečetila svůj osud stejně, jako před sedmdesáti lety zastávka Bukovec – Zábělá, jejíž zbytky si zde prohlížíme.

Proč vlastně v tomto přírodním prostředí vznikla zastávka?

Konec devatenáctého století představoval doslova explozi turismu. Tehdejší turisté zbožňovali krátké výlety, které se zakončovaly v hospodách a zahradních restauracích. Jedno z těchto zařízení vzniklo i kousek pod touto zastávkou a to jen pár měsíců před tím, než na místním novém perónu vystoupili první lidé.

Ještě než se přesuneme ke zmínění restauraci, povězme si, proč zde zastávka již není. Po druhé světové válce zmizely všechny turistické spolky, doba byla pragmatická a nový svět se na podobné výletování díval jako na dekadentní přežitek. Vlaky na zastávce zastavovaly stále méně, restaurace – hlavní cíl zdejších výletů – byla v roce 1957 zbourána a důvod zde vystupovat již prakticky nebyl. V sedmdesátých letech pak byla zastávka zrušena zcela a objekty nechány napospas svému osudu. Dnes se zde nachází jen základy budov bývalé stanice a skromné pozůstatky kdysi živého místa.

Nyní se však přesuňme o dvě stě metrů níž ke zbytkům bývalé zábělské restaurace.

Pod bývalou zastávkou se nachází zbytky výletní restaurace Zábělá. Hosté to měli ke svému vytouženému pivu a utopenci skutečně blízko. Výletní restauraci zde zřídilo samotné město v roce 1889 a pronajímalo jí soukromníkům, kteří zde provozovali pohostinskou činnost.

Areál celé restaurace byl z počátku skromný. Tvořila jej hrázděná budova s hostinským sálem o ploše 50 metrů čtverečních, kuchyně, sklep a zázemí s bytem pro hostinského. Zájem o toto místo byl však enormní a tak byla celá budova stále přistavována, rozšiřována a v roce 1900 přibyla dokonce rozsáhlá dřevěná veranda pro dvě stovky sedících hostů a další dvě stovky míst se daly zajistit pod širým nebem. Ve stejném roce pak byl zřízen i přívoz přes Berounku. Z Plzně se díky tomu dalo na Zábělou dojit za 3 hodiny pres Bílou Horu a Senec.

Zájem o restauraci i samotné místo vedl dokonce ke sporům města a majitelů zdejších pozemků. Lidé, kteří zde chodili na vycházky, totiž vyšlapávali stále nové a nové cestičky a les začínal připomínat hojně navštěvovaný park.

Vlaky do tohoto místa o víkendech přivážely až 2000 hostů denně a k tomu přicházeli zástupy žíznivých pěších turistů. Obliba místa vydržela přes celou první republiku až do druhé světové války. Horší roky nastaly jen během obou válek, kdy počet hostů zeslábl, ale nikdy zcela nezmizel.

Restauraci, přívoz, vlakovou zastávku i samotnou trať nakonec vzal čas. Vy se sem však můžete vypravit stále a objevovat zbytky kdysi nejoblíbenějšího plzeňského výletního místa.

Zajímavé odkazy:
Článek na Českém rozhlasu
Podoba zábělské restaurace
Stránky naučné stezky Zábělá od KČT