Málokdo ví, že se na Roudné nachází jeden dobře zamaskovaný kostel s velmi zajímavým příběhem. Ačkoli byl kostel zrušen již před více jak 250 lety, dochovalo se z něj poměrně hodně.

Video si můžete pustit zde.

Ulice u sv. Rocha je krátký úsek spojující ulice Na Roudné a Úzkou. Jsou v ní jen dva domy a oba jsou na první pohled podezřelé. Znalé oko pozná, že tu jako zázrakem přežily z předprůmyslové doby. Mají totiž mansardovou střechu, jsou patrové a vypadají barokně. Jeden z nich, konkrétně číslo 84 skrývá zajímavý vývoj.

V historických vyobrazeních Plzně i v archivních zprávách se dočteme, že na tomto předměstí stával krom kostela Všech svatých také jeden malý kostelík sv. Rocha. A ten kostel je dnes schován v domě číslo 68! Dnes už ho zvenku nic nepřipomíná, vše je skryto pod omítkami současné stavby. Jak to celé bylo?

Kostel sv. Rocha byl postaven v roce 1598 plzeňským primasem Šebestiánem Pechovským z Turnštejna. Nechal ho zde postavit jako ochranu před morovými ranami. Taková dobová ochrana proti epidemiím. Na konci 16. Století totiž Plzeň postihla jedna z nejhorších morových ran, která stála město 1 000 obětí.

Kostel byl zasvěcen sv. Rochovi, francouzskému světci, který ve 13. století dokázal pomocí zázraků léčit morem postižené lidi a sám morovou nákazu přežil. Byl tedy oblíbeným patronem pro ochranu před morem.

V pozdějších zprávách se dočteme, že kostel sv. Rocha a kaple sv. Fabiána, Šebestiána a svaté Anny byli obehnány kamennou zdí na ochranu proti povodním… no ale co ten druhý kostel? Tohle je delikátní záležitost, která zavařila hlavu nejednomu historikovi. V archivech se objevuje dvojí zasvěcení ke dvěma kostelům a ještě nedávno panovalo přesvědčení, že dům č. 84 je na místě kostela sv. Rocha a vedlejší dům č. 57 je pozůstatkem druhého kostela. Při průzkumu domu č. 57 však bylo zjištěno, že je to novostavba z počátku 19. století a následně, že druhé zasvěcení patří kapli vystavěné přímo při kostele sv. Rocha. Byl tu tedy jeden kostel s kaplí.

Co ještě o kostele víme? Ze sedmnáctého století je zachován popis, že byl 19 kroků dlouhý, 6 kroků široký ( tedy 8 × 4m), krytý taškami a měl malou vížku s dvěma zvony. Ačkoli byl stavěn v době renesanční, měl gotické proporce, jelikož gotika byla v době renesance stále považována za důstojný sloh pro stavbu kostelů.

Kostel zanikl při josefínských reformách na konci 18. století. Nějakou dobu chátral, aby byl po roce 1800 přestavěn na tento pěkný dům. Z původního kostela zůstaly obvodové zdi, klenba a uvnitř pod omítkami skryté nástěnné malby. Dnes je v domě hospoda. Pokud tam někdy zavítáte, můžete si připít třeba na ochranu Plzně před zlými epidemiemi. Popřípadě sdělit návštěvníkům lokálu, v jakém výjimečném prostoru sedí.