Léto skončilo a tak se vrací standardní díly našeho seriálu. Dnes prozkoumáme velmi zajímavou historii firmy Bartelmus, jejíž smaltované nádobí míval v Plzeňském kraji doma úplně každý. Pojďme se podívat, co po kdysi známé firmy zůstalo.
Vydáváme se na místo, které je tak trochu skryto za městskou čtvrtí Petrohrad. My jsme přišli pěšky skrz rekonstruované nádraží, železniční ulicí a poté do Guldenerovy ulice. Jen pro zajímavost. Bernard Guldener byl známý plzeňský básník a právník, který však ve své satirické hře Mňau šlápl na kuří oko tehdejším plzeňským mocipánům a musel poté Plzeň opustit. Zpět však do oněch odlehlých míst za nádražím.
Dnes bude toto místo většina z vás znát jen díky zákaznickému centru energetické společnosti ČEZ. Budova ve tvaru skoby je poněkud podivně umístěna doprostřed pozemku a je ze všech stran obteklá parkovacími místy. Jen roh tohoto dosti velkého území u ulic Lobezská a Sladkovského je uzavřen kancelářskou budovou.
Slavná historie tohoto místa se začíná psát na přelomu 70. let 19. století. V té době zde podnikatel Eduard Bartelmus vybudoval a následně dále rozšiřoval svoji slavnou továrnu na smaltované zboží všeho druhu. Továrna vyráběla bandasky, naběračky, konvičky na čaj a kávu, hrnce, cedníky, rendlíky a lžičníky. Zkrátka vše na co si vzpomenete. Dobový reklamní slogan tehdy hlásal: „Nádobí pro každou rodinu jest tvarově velice utěšené, ba poctivě vepsáno doslova krásné“. A jak jistě víte, smaltované nádobí je i poměrně trvanlivé a jelikož se jedná o povrchovou úpravu kovových předmětů, tak i dosti nerozbitné.
Firma rostla a prosperovala a to až do té míry, že byla oslovena jakožto výrobce upomínkových předmětů pro účastníky jednoho moskevského setkání.
Přečtu vám nyní zkrácený úryvek z knihy, která popisuje, k jaké tragédii při setkání došlo a jakou roli hrála právě firma Bartelmus: „Při korunovaci posledního ruského cara Mikuláše II. 29. Května 1896 nastala tragédie. Na slavnost byly pozvány statisíce prostých lidí. Bylo zvykem, že obyčejní lidé při této příležitosti dostali pamětní poháry a nějaké to pohoštění. No a právě tyto poháry měla vyrobit plzeňská firma Bartelmus. Zakázka čítala 400 tisíc kusů smaltovaných zdobených pohárků pro poddané, dalších 400 tisíc kusů mohla firma prodávat sama za jeden rubl za kus. Ono drobné pohoštění, které lidé měli dostat, bylo tak lákavé, že na slavnost přišlo neuvěřitelných 800 tisíc poddaných. Statisíce příchozích čekali přes celou noc, a když se nad ránem rozkřikla informace, že pamětní poháry budou stačit sotva pro polovinu účastníků, strhla se mela. Lidé se začali zuřivě tlačit a mačkat. Smutným výsledkem tlačenice bylo 3 tisíce mrtvých.“
Firmu tento tragický incident nijak zvlášť neohrozil a prosperovala dál. Až do nástupu první světové války. Většina mužů z továrny totiž musela narukovat. Firma se postupně dostala do dluhů a začal tak pozvolný zánik. Definitivní byl rok 1929, kdy rodina Bartelmusů prodala veškeré akcie společnosti a z Plzně nadobro odešla. Smaltovna zde však fungovala dále, jen pod jiným vedením. Přišel však rok 1948 a bylo všemu konec. Po dalším roce pak areál převzala plzeňská Škodovka a místní dopravní podnik. Do dnešních dní zůstala stát původní vila, která se krčí pod mostem a pak také hlavní budova s nápisem Bartelmus. Za tou pak ještě zůstaly stát dvě budovy a blok dělnických domů v Guldenerově ulici. To je vše. Zbytek areálu chátral a stal se z něj takzvaný brownfield. To jsou často obří plochy po bývalých průmyslových areálech, které dnes chátrají a čekají na využití. Příkladem může být areál staré Škodovky, bývalé nákladové nádraží nebo kasárna na Slovanech. Většina továrny byla zbořena v letech 2000 – 2001 při výstavbě nadjezdu a mostu nad vlakovým nádražím. Zbyl zde volný prostor, který byl zcela nevhodně zastavěn nebo spíše nezastavěn a tvoří podivnou prázdnou plochu využívanou k parkování s jedním centrálním objektem.
Mimochodem, dnes v obci Osek funguje jedna jediná smaltovna v celé republice.
Související zajímavosti:
Kniha Slavné plzeňské firmy a podnikatelé
Rozhlasový pořad Domy s duší
Tovární vila firmy Bartelmus
