V dalším díle pořadu se podíváme na unikátní technickou památku, most, o kterém se psalo i v zahraničním odborném tisku. Zajímavá stavba na zajímavém místě.

Video si můžete pustit zde.

Je to poněkud smutná technická památka, odložená za plotem bývalých škodových závodů a čekající na lepší zítřky. Přitom se jedná o unikátní dílo i v rámci světového stavitelství. Mluvíme o prvním celosvařovaném mostě vyrobeném v Československu. Býval součástí rozsáhlejšího mostního díla, kterému se neřeklo jinak než tobogán.

Co vlastně přemosťoval? To si musíme udělat malou mapovou expedici do dějin rozvoje závodu Emila Škody. Původní Škodovka stála blíže městu, ale v roce 1889 začalo stěhování na novou adresu. Závodu byl vymezen rozsáhlý pozemek mezi dnešní Domažlickou, Tylovou ulicí a tratí z Chebu do Plzně. Už před první světovou válkou začal být původní pozemek závodu těsný a válečné události původní limity prolomily. Rakousko potřebovalo zbraně, Škodovka byla největší zbrojovkou a tak šly nějaké městské plány stranou. Závod se přehoupl přes trať. A tím vyvstal nový problém – dostatek přemostění spojující severní a jižní část podniku. Původní most na východní straně areálu brzy nestačil a tak v letech 1930 – 1931 vzniklo nové západní přemostění.

Bylo to trochu divoké přemostění, protože mostovka přechází hned tři tratě. Trať z Chebu do Plzně, nad ní ještě pojíždí trať z Domažlic a tímto spletencem prochází navíc závodní vlečka. Ta spojuje jižní a severní stranu závodu. Most si ještě musel poradit se stísněnými podmínkami v severní části areálu, kde vznikla betonová rampa zatočená jako tobogán. Úžasné technické dílo.

Nad samotnými kolejemi poté vznikl prototyp nové konstrukce mostu, která vzešla z plzeňské mostárny. První celosvařovaný most Československa a jeden z prvních na světě. Proč most svařovali? Do té doby používaná metoda nýtování byla pracnější, zdlouhavější a bylo k ní potřeba více lidí.

Projekt této konstrukce, jakožto i veškeré práce navrhl a řídil mladý Ing. František Faltus.  Most vyrobila mostárna v Doudlevcích. Projekt i realizace železobetonových ramp byla zadána známé plzeňské firmě Müller a Kapsa.

Kompletace mostu probíhala přímo na místě. Nosná konstrukce byla postavena na pevném lešení. Nejdříve byly položeny pomocí portálového jeřábu části mostovky. Poté byly postaveny boční konstrukce a nakonec byly vloženy horní pásy. Konstrukce byla sestavována pomocí šroubů a přivařených úhelníků a destiček, které se po svaření odsekaly. Zatěžkávací zkouška mostu byla vykonána 20. října 1931 za pomocí škodováckých parních vozů Sentinel. Celková hmotnost zatížení během této zkoušky byla úctyhodných 112 tun. V době dokončení se jednalo o největší celosvařovaný most na světě.

Novému mosti byla věnována pozornost po celém světě a byl dáván za příklad vyspělosti tehdejších škodových závodů. Na svém místě zůstal až do roku 2018, kdy probíhala přestavba zdejších tratí a tehdy byl snesen a umístěn k plotu závodu. V té době se s ním počítalo jako s lávkou pro přemostění silnice I/20. Hotovo mělo dle původních plánů být v roce 2021.

Související zajímavosti:
Článek o mostě v době jeho demontáže
Článek o mostě na webu mosty-tunely.cz