Dost nápadná čtvrť při Karlovarské ulici je takovým plzeňským unikátem, který jistě zaujal už řadu kolemjedoucích či kolemjdoucích. Dnes proto prozkoumáme plzeňský Berlín.

Video si můžete pustit zde.

Dnes si prohlédneme velmi nápadnou čtvrť, která je vetknutá mezi Karlovarskou a Kotíkovskou ulici. Svojí architekturou i urbanismem je v Plzni naprostým unikátem a dodnes upoutává pozornost. Tato odlišnost oproti jiné plzeňské zástavbě je dána tím, že čtvrť byla vybudována za druhé světové války pro německé zaměstnance Škodových závodů. Jelikož stavbu realizovalo německé bytové družstvo GEWOBA za doprovodu německých firem, je i celkové pojetí čtvrti pro české prostředí exotické.

Ortofotografické mapy z let 1938 a 1956 ukazují, že zástavba vznikla na okraji tehdejší Plzně. Postavena byla blízko dnešního hotelu CD, který už před druhou světovou válkou sloužil pro ubytování významných hostů Škodovky. Na snímku z roku 1956 pak vystupují ještě zvláštní cestičky u Kotíkovské ulice.

Jelikož se domy stavěly za druhé světové války, byly protiletecké kryty důležitou součástí. Jeden z krytů již zanikl zcela a byl nahrazen novou bytovkou. Druhý je pod současným dětským hřištěm, ale je zasypán. Zajímavostí je, že při výstavbě těchto krytů bylo při archeologickém průzkumu zachyceno sídliště z pozdní doby bronzové. Obliba tohoto místa k bydlení má tak velmi dlouhou tradici.

Velmi zajímavá je architektura této čtvrti. Ikonické jsou velmi příkré střechy, které jasně odkazují na německé prostředí. Ostatně sklon střechy byl až do dvacátého století velmi názorným znakem stáří a regionality stavby. Dalším znakem jsou relativně malá okna. Každý dům měl poměrně velkou zahradu, která výrazně zpříjemňovala zdejší bydlení. Hradba souvislé zástavby domů otočených k ulici pak vytvářela na zahradě kýžené soukromí.  Dalším cenným rozpoznávacím znamením jsou už v česku běžnější, ale stále přeci jen vzácné předzahrádky. Původně bez plotů a ohrazení. Díky tomu byla ulice příjemně vzdušná a navíc plná zeleně.

V květnu 1944 došlo k výraznému poškození čtvrti v důsledku velkého bombardování. Přímý zásah dostal jen jeden dům, ale tlakové vlny z okolních výbuchů většinu zástavby poničily. Po skončení války byly domy opraveny a nastěhovaly se sem české rodiny.

Zajímavé je i pojmenování zdejších ulic. Ty byly totiž pojmenovány až v roce 1955 jako Dolní, Střední a Hořejší. Posléze se přišlo na to, že Hořejší ulice je již na Bolevci a tak se v roce 1959 přejmenoval na Horní.

Bohužel to vypadá, že v územním plánu města se s touto jedinečnou čtvrtí do budoucna nepočítá a velkou část by měla nahradit silnice.