Dnešní výprava začne v Božkově, ale pro tentokrát necháme tuto zajímavou obec stranou a budeme se věnovat místu kousek od ní a místu velmi zajímavému.

Z božkovské návsi totiž vyrážíme dál za obec. Stavení s výstavnými branami necháme pro tentokrát být. Naším cílem je protáhlá rokle u řeky Úslavy kousek za Božkovem. Místu se říká buďto Buková, anebo Kristýnov, či Kristiánov. Všechna pojmenování jsou velmi zajímavá!

Buková odkazuje k jedné ze tří zaniklých vsí, které stály na katastru dnešního Božkova. Buková však nebyla nikdy přesně lokalizovaná a existují o ní jen dvě písemné zmínky. Obecně je umisťována právě k údolí, kam my nyní vcházíme. Stopy po Bukové mizí v 16. století, ale ve století 19. tu začíná být opět živo.

V tomto údolí se totiž dodnes nacházejí rozsáhlé pozůstatky dolu a přidruženého provozu, které mají zajímavý nadregionální dopad. Je to taky skvělé místo k – opatrnému – průzkumu s trochou městské divočiny k tomu.  A co se tady těžilo? Takzvané kyzové břidlice. Ten název vám asi nic neřekne, tak se to pokusíme základně vysvětlit. Kyzové, neboli pyritové břidlice jsou břidlice s částečným obsahem pyritu. Břidlice se těžily proto, aby se z nich poměrně komplikovaným procesem získávala kyselina sírová. Je to vlastně prazáklad chemického průmyslu. Využití získaných komodit bylo široké, od bělení prádla po výrobu léků, či leštidel, mazadel a také třeba červené barvy, která se používala na natírání zaoceánských lodí!

Abyste tyto produkty získaly, musely se vytěžit zmíněné kyzové břidlice, materiál se pak ručně drtil na malé zhruba pěticentimetrové kusy a ty se vršily na haldy. Haldy se pak až pět let postupně prolévaly vodou a to, co z nich vytékalo, se pak složitě dále zpracovávalo.  Základní zpracování probíhalo přímo u dolu a získaný materiál se pak ještě dále vypaloval ve velkých pecích. Tento způsob výroby je českým vynálezem a podobné provozy v Podkrušnohoří a západních Čechách jsou nejstaršími chemickými továrnami toho druhu na světě a zejména na přelomu 18. a 19. století měly celosvětový význam. Až koncem 19. století byl vynalezen jiný způsob výroby kyseliny sírové a tyto provozy zanikly.

Božkovský důl a přilehlý minerální závod v roce 1826 založil c. k. nadporučík Fridrich Josef Böhm z Velkých Lochovic. Skutečný velký rozvoj začal až po roce 1846, kdy závod koupil západočeský chemický magnát a agilní podnikatel Johann Anton Edler von Starck, který důl připojil ke svému chemickému impériu. Hrobku této podnikavé rodiny můžete dodnes obdivovat na hřbitově ve Městě Touškově. Byla vybudována i ze zisků tohoto závodu. Po zmíněném vynálezu jednoduššího způsobu výroby kyseliny sírové pozbyly tyto doly a provozy svého významu. Místo osiřelo. Co tu zbylo?

Nejlépe viditelným pozůstatkem je patrový symetrický dům, který prošel nedávno opravou. Tento dům je jedinou fyzickou památkou na provozní budovy dolu. Konkrétně v tomto bydleli horníci a zaměstnanci minerálního závodu. Celý prostor tehdy vypadal dosti jinak.

Důl byl založen v hlubokém údolí, ale jak jsme již řekli, potřeboval velké plochy na haldy břidlice, které se pak roky louhovaly. Potok uprostřed rokle byl proto z části zaklenut a nad ním vznikla rovná plocha. Propusti potoku na obou stranách jsou v současnosti zavelené. Ale rovná plocha nad nimi zůstala. Dodnes tam leží velké haldy vytěžené břidlice.

Do dolu vedou tři hlavní štoly. Ta nejnižší slouží jako odvodňovací. Tato štola jménem Brunet je položena nejníže z celého dolu, a protože ústí tunelu pro potok je zasypané, vytvořilo se zde velké jezero. Barva jezera i dnes napovídá, co se tu těžilo.

Hlavní štola, takzvaná Antonínova leží u lesní pěšiny, která prochází kolem. Tato dnes zazděná a zasypaná štola vede do dolu, který se skládá ze tří pater, a chodby dosahují délky 500 metrů. Pyrit, který je součástí břidlic, zbarvil chodby dolu do žluté a červené. Na webu zestinu.cz najdete v článku o tomto díle odkaz na diplomovou práci, která obsahuje i fotografie z podzemí.

Prosíme vás, neberte toto video jako návod, jak se do chodeb dostat. Jsou jednak zabezpečené a také je to velmi nebezpečné. Ostatně, na povrchu můžete pozorovat řadu pozůstatků po dolu a občas i nějaký ten propad a to úplně stačí.

Zajímavé odkazy:
Bakalářská práce o dolech u Božkova a u Chrástu
Článek o nejstarší chemické výrobě v Čechách