Další díl našeho letního speciálu, v rámci kterého objevujeme pěkné vycházky po městě a příběhy, které naleznete doslova za prahem svého domu, vás vezme na krásné Slovany. Čtvrť, kde se prolíná mnoho přístupů k tomu, jak má vypadat město. Čtvrť s řadou zajímavých domů, příběhů i krásných míst zvoucích k odpočinku.

Díl si můžete přehrát zde.

Procházka Slovany tak bude také procházkou různými urbanistickými přístupy jak stavět obytnou čtvrť. Plány urbanistů a architektů si tak vyzkoušíme na vlastní kůži. Začali jsme v nejnovější části tvořené sídlištěm z konce padesátých až počátku sedmdesátých let. Později projdeme kousek zahradní čtvrti z doby po první světové válce, která se vyznačuje širokými ulicemi s alejemi a nízkou zástavbou. Putování pak zakončíme v nejstarší části z konce 19. století, která je tvořena velkými domovními bloky a zelenými vnitrobloky.

Centrem oblasti kolem náměstí gen. Píky jsou Chovojkovy lom. Místo, které se vyznačuje hravým mobiliářem a nápaditým rozvrhem. Je to příjemné místo, které tepe aktivním společenským životem. Pokud tento krásný park chcete prozkoumat blíže, podívejte se na náš starší díl. Dále se vydáme do schodů a opustíme bývalé pískové lomy a vystoupíme ke Koterovské ulici. Navedou nás vysoké paneláky, které asi nejvíce připomínají vize velkých prefabrikovaných sídlišť vysněných po druhé světové válce.

Tyto paneláky vznikly v šedesátých letech a v původních plánech byly ještě vyšší. Řada šesti za sebou stojících bloků tvoří místní nezaměnitelné panorama. Ve své době se jednalo o moderní konstrukce, které se kvalitou vymykaly dobové prefabrikované výstavbě. Ačkoli návrh do řady postavených velkokapacitních obytných kvádrů většinou znamená velmi nelidské a nepříjemné prostředí pro život, tady to dopadlo nečekaně dobře! Kombinace bohaté zeleně a hlavně sousedství s tradičnějšími paneláky na druhé straně Koterovské, které nabízejí i obchody, restaurace a příjemné lidské měřítko, nakonec vedla k dobrému výsledku.

Po překonání Koterovské projdeme pod velkým kancelářským domem, který původně sloužil jako radnice Slovan, než se v devadesátých letech tento úřad přestěhoval do vydařené novostavby. Dnes v tomto domě sídlí státní pozemkový úřad.

A najednou se ocitáme v úplně jiných Slovanech. Za hradbou paneláků podél Koterovské ulice je skrytá krásná čtvrť, která vznikala těsně před první světovou válkou a pak i po ní. Cílem bylo narušit jednotvárnost obdélníkových bloků činžáků. Vznikla velkorysá čtvrť kombinující prvky zahradního města a klasické městské čtvrti. Aleje kolem ulic vytvořily krásné prostředí a nevysoká dvou či třípodlažní řadová zástavba dala vzniknout jedné z nejvydařenějších čtvrtí Plzně.

Další odlišné Slovany začínají hned u zadní části klášterní zahrady. Právě Dominikánský klášter a Masarykova škola jsou dvě velké dominanty tohoto místa. Zadní část zahrady slovanského kláštera je ovšem také místem, kde se střetává zmíněná čtvrť plná stromů se starší zástavbou. Toto místo střetu je dnes značně neuspořádané, divoce se tu parkuje a není moc jasné, čemu má sloužit. Zvláštní chodníky jsou památkou na to, že tu bývala točna trolejbusu, o které jsme také natáčeli díl.

Pojďme ale raději k Masarykově škole. Budova byla dokončena v roce 1922 a stala se první velkou školskou stavbou mladé Československé republiky v Plzni. Krásná symetrická budova s doznívajícím kubistickým dekorem je plná cenných detailů.  U položení základního kamene byl v roce 1921 i T. G. Masaryk.

Druhou dominantou je kostel Panny Marie Růžencové s Dominikánským klášterem. Budovy vznikly v roce 1913 a zejména na kostele je znát doznívající secese. Tento komplex stojí v čele nynějšího parku – v prostoru, který měl být centrem Slovan. Právě zde vstupujeme do původních Slovan, které začaly vznikat v polovině devatenáctého století od Slovanské ulice a od vlakového nádraží.

V parku před kostelem je výstava o budoucí podobě tohoto prostoru a o tom, jak se dá přistupovat k veřejným prostorům. To už se ale dostáváme dále do starších Slovan. Půjdeme Houškovou ulicí k Mikulášskému náměstí. Zdejší domy jsou plné zajímavých detailů. Zde se obzvláště vyplatí zvednout hlavu a prohlédnout si, co ještě zbývá. Bohužel právě Slovany a Petrohrad jsou asi nejbohatší sbírkou nevhodných oprav a úprav původní zástavby. Takže koukejte, dokud tu ještě něco je!

Houškovou ulicí se dostanete na další důležité místo Slovan, kterým je Mikulášské náměstí, jehož dominantou je budova dnešní církevní školy z konce 19. století a budova dnešního gymnázia dokončená v roce 1913. O tomto prostoru máme také díl.

Až si odpočinete ve zdejším příjemném parku, tak se s námi vydejte na poslední část výpravy. Barrandovo ulicí se přesuneme na Koterovskou ulici a už se blížíme k cíli. Před ním ještě krátká zastávka. Jen co odbočíme na Koterovskou ulici, objeví se totiž kovaný plot s žulovou podezdívkou. Areál zaniklé továrny patřil slavnému Cingrošovi, který se stal C. K. Dvorním dodavatelem kamene pro císařský dvůr. Mimi jiné právě zde vznikaly desky plzeňské dlažby. A i o tomto tématu jsme natáčeli díl.

A nyní už zbývá jen překonat rušnou Železniční ulic a projít nádražím. Podchod vás dovede do prostoru, který se nazývá Paluba Hamburk. Otevřen byl před rokem a živým a oblíbeným místem, kde můžete výlet zakončit dobrou svačinou. Popřípadě můžete vyšplhat na vyhlídku a prohlédnout si nádraží a okolí Nádražní ulice. Perfektní místo k zakončení výpravy po Slovanech.