Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Americká 4. část

Plzeň známá neznámá: Americká 4. část

V posledním díle naší čtyřdílné minisérie o Americké ulici, se podíváme na její nejnovější část, která brzy prodělá zásadní proměnu.

Tato nová část tu vznikla až po dostavbě Wilsonova mostu po roce 1913. Do té doby zde byly zahrady, pole a pěstovala se tu zelenina. Nová ulice vznikla na vysokém náspu, aby dorovnala nově vznikající nábřežní zdi a zmíněný most. Důkaz si můžete prohlédnout, když se podíváte na domy zezadu.

Anebo se také stačí podívat na druhou stranu. Tam je dnes velká díra, jejíž dno je jen o něco málo výše, než úroveň původního terénu. Od roku 1986 do roku 2011 tu stával dům kultury. Možná jej budete znát i jako dům hrůzy. Dá se skoro říct, že se po jeho demolici tento prostor vrátil ke své původní podobě.

Dnes je tu velké parkoviště a z Americké ulice se na něj můžete podívat pěkně z nadhledu.

Od doby zbourání se řeší místní zástavba. Referendum naštěstí developerovi zabránilo postavit velkou jednolitou plechovou boudu a v mezičase se město i developer upoceně snaží vymyslet zde nějaké městotvorné prostředí.

Ale dost o díře. Tato část Americké je místo, které je oblíbené chodci i cyklisty. A to nejen díky vzrostlým platanům. Jsou tu také na Plzeň nestandardně široké chodníky, které poskytují skvělý prostor pro pěší dopravu. Tato úprava tu vznikla v první polovině devadesátých let a na některých detailech je to dodnes dobře znát. Jsou tu trojúhelníkové ostrůvky se zelení, betonová dlažba a podivné sloupky s neznámými erby. Každopádně je to prostor, který svojí velkorysostí nemá v Plzni moc obdoby. Vždy totiž šlo o svého druhu třídu vedoucí k nádraží.

Až si užijete pohodlnou chůzi, vzhlédněte také vzhůru. Místní domy stojí za pozornost. Jakmile byla dokončena regulace řeky Radbuzy v roce 1922, začaly po pravé straně ulice vznikat domy, které vesměs pocházejí z dvacátých a třicátých let dvacátého století. Ikonické jsou dva nárožní domy u ústí Pařížské ulice, které mají krásné nárožní věže pojaté v moderním funkcionalistickém duchu.

Ten s cihelnými pásy navrhli architekti Jaroslav Kostka a Karel Mastný a protější zase Josef Špalek. Oba jsou z počátku třicátých let. Pro více informací se můžete podívat na stránky Plzeňského architektonického manuálu.

Od konce druhé světové války tu zůstalo několik volných parcel, které se podařilo postupně zaplnit až po roce 1989. Předně to byla budova dnešní ČSOB, která sice pochází z divokých devadesátých let, ale prozrazuje to jen zrcadlovými okny a ladným arkýřem. Jinak zachovává dekórum místní zástavby.

V roce 2003 tu pak vznikla na svoji dobu nečekaně moderní a čistá stavba obchodního domu Hannah, která dobře zapadá do starší zástavby a přitom je moderní a vypovídá o době svého vzniku. Autory jsou architekti Václav Ulč a Radek Dragoun.

Související zajímavosti:
Důmy na PAMu
Informace o DK Inwest

(Počet návštěv 64 times, 1 Navštíveno dnes)

Napsat komentář