Opět vás zveme na prohlídku Americké ulice, která je jednou z tepen městského života, ale také je místem řady krásných domů a zajímavých příběhů. Tentokrát nás budou zajímat především samotné domy kolem ulice.
Ve dvou předchozích dílech naší minisérie jsme se již věnovali horní části Americké zvané U Práce, posléze její střední části až po Jungmannovu ulici a nyní nás tedy logicky čeká část, které se říká U Mráčku. Místo, jež je opět hlavním přestupním bodem městské hromadné dopravy a zejména večer zde a ve vedlejších ulicích tepe srdce nočního života města.
Tato část ulice je opět podezřelá, jelikož je křivá a jak už dobře víte, jakmile je někde křivá ulice, váže její tvar nějaký příběh. Zde je to příběh povědomí. Na místě křížení ulice Prokopova a Americká byl dlouho mělký rybníček, kam se chodily koupat kachny. Navíc zde začínala důležitá místní cesta do Doudlevec a tak tu za století vznikl rozlehlý prostor, který dnes poněkud technokraticky vyplňuje kruhová křižovatka.
Ještě v 19. století zde krom rybníčku byly jen stodoly, zahrady a pole, ale pak se Plzeň začala mohutně rozšiřovat a z Americké ulice se stala jedna z nejdůležitějších ulic města. Kolem této ulice pak vyrostlo mnoho cenných domů.
Nejdříve si ukážeme, které domy jsou nejzajímavější. Dominantou této části je bývalé kino Elektra, o kterém jsme se zmínili v předchozím díle. Dům číslo 26, který je hned vedle, byl jedním z prvních činžáků ulice. Vznikl v osmdesátých letech 19. století a dodnes má autentickou podobu. Zrovna začíná jeho rekonstrukce, tak snad mu čistý novorenesanční vzhled s poněkud novějšími čínskými doplňky vydrží.
Další nepřehlédnutelný dům je budova bývalých dívčích a chlapeckých měšťanských škol z let 1884 a 1886. Většina této budovy je skryta ve vnitrobloku a pro Plzeň konce 19. století to byla jedna z největších školských investic vůbec. Autorem je František Aurer a celá stavba je pojatá v novorenesančním slohu. Dnes zde sídlí 16. základní škola, a ačkoli má budova již skoro 140 let, skvěle slouží dodnes.
Dalších z doslova palácových domů je bývalé sídlo hejtmanství, které v roce 1907 nahradilo starý barokní dům. Autorem je František Kotek. Mohutná trojkřídlá budova nese prvky secese a novorenesance a dnes zde sídlí odnož městského úřadu Nýřany.
Americká nabízí nejen historické domy a paláce, ale také ukázky moderní architektury. Například bývalá obchodní, obytná a úřední budova Hasičské vzájemné pojišťovny byla postavena v roce 1939 ve funkcionalistickém stylu a v Plzni své doby působila jako zjevení. Současná podoba pochází z přestavby z roku 1984. Krásný rohový dům s pásovými okny, terasou a žulovým obkladem je však přes deset let prázdný a v majetku města zcela nepochopitelně nenašel svoji náplň.
Prohlídku domů končíme nejvyšší stavbou ulice. Pojmenování mráček je však jen jedním ze dvou názvů, které tyto domy nesly. Jedná se vlastně o soubor družstevních domů, a protože investory byly původně tři samostatná bytová družstva, která se jako zázrakem dokázala společně domluvit na jednom velkém projektu, říkalo se zde také u Trojdohody.
Koncepci členění a úpravy uličních fasád všech tří domů připravil architekt Hanuš Zápal. Domy tak získaly jednotný charakter a to i přesto, že ten, který se otáčí nárožím do Americké ulice, je o tři patra vyšší, než ty zbylé. Krásná ukázka skvělé práce stavebního úřadu osazeného odborníky a skvělého vedení všech tří stavebních družstev.
Nejvyšší z domů si nechalo postavit Lidové bytové a stavební družstvo pod dozorem architekta Karla Bubly a se stavbou začalo v roce 1923. Díky modernímu konstrukčnímu řešení – železobetonovému vyzdívanému skeletu – byla budova hotova už za rok. S osmi podlažími to byl nejvyšší obytný dům Plzně. Dodnes je to dominanta celé Americké ulice.
Stihli jsme jen menší část místních krás, zbytek si budete muset objevit sami, nebo na některé z našich komentovaných vycházek.
Související zajímavosti
Americká ulice na Wikipedii
Informace o Mráčku
Informace o budově hasičské vzájemné pojišťovny
