Uprostřed periferie, hal, přivaděčů a odstavných ploch stojí poměrně malý tovární komín. Tento komín plnil během své existence překvapivou řadu úkolů a příběhy s ním spojené jsou opravdu zajímavé!

Míříme do oblasti velkého kruhového objezdu, který se nachází na Borech a spojuje ulice Sukovu a Folmavskou. K orientaci může pomoci i to, že kousek od nás se nachází střední odborné učiliště stavební a vysokoškolské koleje. Nás však dnes bude zajímat slepá ulice Goldcheiderova. Ačkoliv je

Počátky názvu tohoto místa sahají do roku 1863. V tomto roce zde založil pan Moritz Goldscheider továrnu na keramické zboží. Mimo jiné také v Plzni vlastnil obchod se smíšeným zbožím, provozovnu na výrobu hrnčířského zboží a dva domy, z nichž v jednom sídlila první židovská soukromá škola v Plzni. Mimochodem, Goldscheiderům továrna patřila pouze do roku 1892, kdy přešla do rukou Leopolda Lévita a poté Adély Rappové. I tak se název Goldscheiderovka zachoval až do dnešních dnů.

Komín, který je jako nejvýraznější připomínka těchto dob, zde stojí dodnes. Není již zcela jasné, zda patřil přímo k areálu továrny na keramické zboží, nebo k továrně na cikorku, která zde také sídlila. Byl však zajisté dominantou oblasti. Díky tomu byl během první světové války využíván jako pozorovatelna s kulometem. V následujících mírových dobách našel další využití. Již zmiňovaná Adéla Rappová zde zřídila vyhlášenou restauraci a v přilehlé zahradě využila i předností komínu, ze kterého se stala rozhledna.

Čas plynul dál a přišla druhá světová válka. Komín se tak vrátil ke svému dřívějšímu využití. Stala se z něj opět protiletecká hláska. Po válce už bohužel nedošlo k obnovení věhlasné restaurace s vyhlídkou a továrna na keramické zboží také zanikla. Komín tak začal pustnout. Do jeho poklidného života však dějiny zasáhly znovu a to v srpnu roku 1952. Pilot Zdeněk Pác o něj během nouzového přistávacího manévru zavadil křídlem svého letadla. Nehodu přežil jen zázrakem. Komín však přišel o svůj ochoz i celou horní třetinu své původní výšky.

Poté už je historie poměrně stručná. Areál přešel do státních rukou a byl zde zřízen podnik Keramo. Komín celou tu dobu tiše stál a čekal, co se bude dít dál. V novém století okolo něj začala vyrůstat podivná zástavba kostek různých velikostí a barev, až došla řada i na komín samotný. Developer ucítil příležitost v podobě atraktivity komínu a záměr byl na světě. Dnes se zde staví nový bytový projekt, jehož součástí bude na soukromém pozemku právě i komín. Jeho historie tak může pokračovat dále. Uvidíme, co ho ještě v budoucnosti čeká.

Zajímavé odkazy:
Snímky komínu, který sloužil jako protiletecká obrana
Karta komínu na databázi komínů