Nejdelší most ve střední Evropě, či dokonce na světě? Takový most by člověk v Plzni asi nečekal. To proč se toto o Rooseveltově mostě říká, anebo třeba, co za zajímavé sochy se na něm nachází, to vše vám ukáže další díl série Plzeň známá neznámá.

Most má dlouhý příběh a je ve své době možná největší infrastrukturní stavba Plzně. Byl postaven již v roce 1852 a předcházelo tomu dlouhé plánování a jednání. Původně se zde nacházely mosty dva. Jeden překlenoval řeku Mži a byl kamenný a pocházel zřejmě z 16. století. Druhý most překlenoval již neexistující soukenickou strouhu, byl mnohem menší a původně ústil do také už neexistující Malické brány.

Agilní plzeňský purkmistr Martin Kopecký dokázal Plzeň dotlačit k stavbě mostu současného, který se měl stát součástí nové státní silnice na Žatec a Karlovy vary. Kopecký chtěl sice, aby most ústil do Dominikánské ulice, ale dobový majitelé pozemků a realit si nakonec protlačili tuto zahnutou podobu mostu.

Určitě ale uznáte, že současný most tak úplně nevypadá jako stavba z poloviny 19. století. Zejména betonová estakáda nad Tyršovou ulicí a bývalým předměstí Rychtářka dává tušit, že jeho podoba se již značně změnila.

Tam kde jsou dnes pilíře a betonová trámová konstrukce, byl ještě v osmdesátých letech dvacátého století kamenný most. Jeden oblouk byl v místě, kde je dnes magistrála a průchod byl i na Rychtářce.

Dopravní požadavky nové doby a technokratický přístup však vyústil v současné řešení, které původní most připomíná již jen vzdáleně. Má tedy ještě smysl mluvit o tomto místě jako o stavbě z 19. století? Ale jistě, když se podíváte na řeku Mži, tak tam ještě stále tří kamenné oblouky jsou. Klenby sice již nic nenesou a kamenné stěny zakrývají novou betonovou konstrukci, ale pilíře stále ještě plní svoji nosnou funkci.

Všechny změny jeho vzhledu si vyžádaly nové dopravní požadavky a jeho vzhled se tak v průběhu skoro 170 let několikrát proměnil. Na mostě se také nachází osm míst se sochami, jejichž bližší popis naleznete ve videu, či v přiložených odkazech.

O Saském, tedy Rooseveltově mostě bychom mohli vyprávět ještě dlouho. Stavitelem je například známý plzeňský stavitel Martin Stelczer, a dnes už trochu pozapomenutý Kristián Lexa. Město tehdy za stavbu mostu zaplatilo na svoji dobu závratných 87 599 zlatých. V době svého dokončení měl na roudenské straně ještě jeden oblouk, ale ten byl zazděn a zasypán v době stavby kamenných zdí regulace řeky Mže ve dvacátých letech dvacátého století.

Každopádně jsou oblouky nad řekou Mží dodnes ozdobou města a přináší sem skoro až velkoměstský charakter. Pod mostem prochází pěší stezka kolem řeky a tento prostor je častým cílem krátkých vycházek. S oblouky nad hlavou to není ani odpudivý podmostní prostor, který tak často vytváří nevzhledné betonové konstrukce.

Zajímavé odkazy:
Informace o mostě na městském webu
Památkový katalog
Sochy na mostě na webu Křížky a vetřelci