Dnešní díl bude podzimní a vezmeme vás na průzkum plzeňského arboreta Sofronka! Co zajímavého skrývá tato trochu tajemná zahrada u Bolevce a je možné ji navštívit? To se dozvíte v aktuálním dílu.
Právě vcházíme do takové tajuplné zahrady. Není to však zahrada jak ji známe. Jedná se o arboretum, které bychom mohli nazvat jakousi botanickou zahradou pro dřeviny. Trochu jako lesní školka, ale mnohem zajímavější. Pojďme se společně projít plzeňským arboretem Sofronka, které je tak trochu skryté očím veřejnosti. Znát ho možná budou obyvatelé Bolevce či Lochotína, ale jinak jde o trochu tajuplné místo. Nevaří se tu však lektvary, ale pěstují se tu borovice.
Historie tohoto místa započala již v roce 1956, kdy zde vzniklo detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Arboretum založil pan Karel Kaňák, který zde započal svoji práci na výzkumném úkolu „Šlechtění borovice“ a rozhodl se založit sbírku světového sortimentu druhů rodu borovice. Na podzim r. 2009 bylo Výzkumným ústavem toto pracoviště zrušeno a přešlo pod Správu veřejného statku města Plzně do úseku lesů, městské zeleně a vodního hospodářství jako oddělení pro vzdělávání, veřejnost, vědu a výzkum. Byla tak zachována kontinuita místního bádání. V současnosti arboretum vede Jan Kaňák.
Ale zpět do historie. Za účelem šlechtění borovic byl vybrán pozemek na severním okraji Plzně, v oblasti lesů obklopujících boleveckou soustavu rybníků. Zajímavostí je, že na území arboreta je od roku 1965 umístěna i meteorologická stanice, která je od roku 1969 začleněna i do klimatologické sítě Českého hydrometeorologického ústavu a to pod názvem „Plzeň-Bolevec“. To znamená, že tato stanice přispívá svými daty do celorepublikové sítě.
Ať jste zapálený botanik borovicář, nebo si jen chcete udělat příjemnou procházku, najdete si zde každý to své. Na území arboreta se totiž nachází nejen nepřeberné množství borovic, ale i další zajímavé dřeviny. Mimochodem, pokud se budete dívat opravdu pečlivě, tak i jako lajk neznalý borovic mezi jednotlivými druhy určitě naleznete rozdíly. Jak ve vzhledu samotných stromů, tak i třeba v různých tvarech a velikostech šišek. Jen pozor. Nic si z arboreta nesmíte odnášet. Všechno musí zůstat na místě.
Pokud by vás vybrané druhy borovic zajímaly více do hloubky, můžete stejně jako my projít místní naučnou stezku Borovice. Stezka má 20 zastavení, na kterých se dozvíte zajímavosti o jednotlivých druzích. A jestli stále nebudete mít dost, je pro vás připravena ještě další naučná stezka. Tentokrát s názvem Včely a včelaření. Jak už název napovídá, z info tabulí se dozvíte od prvního do posledního detailu ze světa chovu včel. Na místě je pak také možné si med od místních včelstev zakoupit.
Pomyslným středem přístupné jižní části arboreta je zděný provozní objekt, okolo kterého je menší okrasná zahrada. I tu si můžete volně projít a obdivovat její krásu. Ačkoliv její rozloha není příliš velká, možná budete překvapeni, kolik zajímavých dřevin zde objevíte. Severní část, která je přístupná jen s doprovodem, pak zahrnuje pokusné pěstební plochy, dva rybníky bolevecké rybniční soustavy Vydymáček a Rozkopaný, výběh s daňky a lesní školku Větvičku.
Málem bychom zapomněli zmínit, kolik že těch borovic se tu vlastně pěstuje. Je jich neuvěřitelných 61 druhů. To už je docela pěkné číslo, co myslíte. A odkud vlastně získalo arboretum své neobvyklé jméno Sofronka? Je převzato od názvu nedaleké lesovny, pojmenované podle prvního plzeňského lesníka Václava Sofrona.
Pokud jste až dosud neměli o tomto místě tušení, určitě si sem naplánujte cestu. Rozhodně se máte na co těšit a možná budete překvapeni, co že se to skrývá za tím dlouhým plotem, který vede okolo cesty k lávce ke Kamennému rybníku. No, a pokud to tu již znáte, můžete vyzkoušet návštěvu během různých ročních období a za různého počasí.
Související zajímavosti:
Sofronka na Wikipedii
Webové stránky arboreta
