Dnes vás vezmeme na náměstí Míru na Borech. Tento prostor se může chlubit jedním -možná- rekordem. Společně s pořadem Plzeň známá neznámá pojďte zjisti jakým.
Náměstí Míru vzniklo již v roce 1899 na místě, kde stávala Vaňkova cihelna. V následujících letech bylo parkově upraveno a získalo formu jakési botanické zahrady s názvy jednotlivý druhů rostlin a dřevin (byly umístěny na porcelánových cedulkách, ale stále je někdo kradl). Postupně začala okolo náměstí vyrůstat zástavba a vytvářela se tak podoba čtvrti Bory. Zásadními stavbami jsou domy stavitelů Müllera a Kapsy a budova Purkyňova ústavu, či Českého rozhlasu.
A proč tedy nazýváme Náměstí Míru rekordmanem? Ačkoliv to nemáme potvrzené, zdá se, že se zde nachází vůbec nejhustější koncentrace pomníků a památníků.
Už od Klatovské třídy uvidíte monumentální dílo Slavoje Nejdla Památník bojovníků a obětí válek z roku 1967. Na jeho výrobu byl použit tzv. Travertin. Jde o velmi světlý pórovitý kámen, díky jehož použití je tento památník opravdovou dominantou náměstí. Bohužel není příliš vhodný k venkovnímu použití a to právě kvůli tomu, že v dutinách se usazuje prach a špína a materiál tak poměrně rychle přichází o své půvaby. Dílo bylo v letech 2010 – 2015 rekonstruováno a doplněno o další 3 žulové bloky, které podávají podrobné informace o válečných událostech, lidech umučených v koncentračních táborech a vzpomínají i na vojáky světových válek, kteří bojovali na bojištích celého světa.
Pokud se na toto náměstí vydáte, budete si spíše připadat jako v parku. Řadu starých dubů a stromořadí lip doplňují i květinové záhony. Zkuste si celý prostor podrobně projít a objevit tak další památníky. Jsou umístěny trochu stranou v rozích parku. V pravém okraji se nachází Pomník upomínající na Plzeňany, kteří hrdinně povstali během květnových dnů roku 1945 a pomohli se zbavit nacistické nadvlády nad tímto městem. Někteří z nich za tento nerovný boj zaplatili životem a právě na ně pomník vzpomíná. Byl vybudován v roce 2016 a jeho autorem je Jaroslav Šindelář. V roce 2020 byla ještě doplněna deska se jmény obětí.
Lípa jakožto národní strom našeho státu je volena jako upomínka k založení československé republiky již dlouhé desetiletí. Doufejme, že i tato lípa přetrvá na svém místě další desítky či stovky let.
Pokud se vydáte do levého okraje parku – z pohledu od Klatovské třídy, naleznete Pomník padlým členům Západočeského aeroklubu. Dílo z roku 1946 bylo po dlouhé roky umístěno na letišti Plzeň-Bory. Následně bylo v roce 1995 přemístěno právě sem, na náměstí Míru.
V zadní části náměstí nalezneme poslední dílo. Je umístěno vedle vchodu do budovy českého rozhlasu. Jedná se o repliku středovlnného vysílače německé Luftwaffe, který v roce 1945 stál na soutoku řek Radbuzy a Mže.
Přesné umístění a detailní fotografie jednotlivých děl si můžete prohlédnout na podrobné mapě projektu Křížky a vetřelci. Ten se věnuje mapování veškerých drobných památek a uměleckých objektů ve veřejném prostoru na území Plzně.
Zajímavé odkazy
Informace o náměstí na Plzeňském architektonickém manuálu
Web Křížky a vetřelci
