Plzeň známá neznámá: Zeď škodových závodů

Plzeň známá neznámá: Zeď škodových závodů

Jistě není plzeňáka, který by si nevšiml dlouhé zdi, která obepíná areál bývalých škodových závodů. Tato zeď je ohromně zajímavá, má několik tváří a rozhodně stojí za pozornost. Posuďte sami v dalším díle série Plzeň známá neznámá.

V současném díle začínáme na Borské ulici, kde se nachází více jak kilometr dlouhý úsek, který se může pyšnit několik zajímavými architektonickými detaily. Tím nejviditelnějším je pylon, který spočívá na podloubí, které kryje část chodníku při Borské ulici. Tento pylon je zajímavý i tím, že původně měl být součástí většího komponovaného celku. Už na počátku dvacátého století se počítalo s tím, že borská pole budou zastavěna městskou zástavbou a pylon měl být dominantou velkého náměstí. Město tu dnes není, jen srocení plechových bud, hal a ubytoven. Jelikož se tato zeď měla otáčet do nové zástavby města, byl brán zřetel na její estetické kvality. Autorem této zdi je ostatně věhlasný dvorní architekt Škodových závodů, Ludwig Tremmel. Stavba je to kvalitní a rozhodně se na ní nešetřilo. Vždyť se za ní ukrývala největší zbrojovka monarchie.

Nyní už se dostáváme ke křižovatce ulic Borská a Břeňkova. Ještě v roce 2013 bychom zde nalezli jednu z vstupních bran do areálu, která nesla číslo 5. Autorem páté brány byl také Ludwig Tremmel a ve zmíněném roce byla demolována, aby otevřela vstup do místního science centra, ale také do nové průmyslové zóny nástupnických firem bývalé Škodovky. Zeď se zde ohýbala do Břeňkovy ulice, ale dnes jí tu již nenajdeme. Z části byla nahrazena nižší replikou na kterou jsme klepali a zčásti byla demolována, aby uvolnila pohled na Techmanii. Dle tehdejších představ měla její absence nalákat ještě více návštěvníků. Z původní zdi tak zbyl již jen maják a dva osamělé pilíře s nikami u mostu přes železniční vlečku. Mezi těmito stavbami je dnes jen pozinkované zábradlí.

Hned za tímto mostem je replika bývalé šesté brány, jejíž specifikum je jaksi menší střecha, než je půdorys samotné budovy. Původní brána takto nevypadala, jedná se o současnou invenci.

Nyní už jsme se dostali k místu, kde zeď zahýbá do Korandovy ulice. Právě zde zeď nabývá nečekaných rozměrů a kvalit. Je to také nejpropracovanější část ohrazení areálu. Zároveň je to zadní stěna výrobních hal. Proč si někdo dával práci s tak rozsáhlou úpravou ohrazení továrny? Zde zasáhly události první světové války. Rakousko-Uhersko, pro které Škoda byla největší zbrojovkou, potřebovalo zbrojit a rozšiřovalo zde výrobu. Škodovka potřebovala růst. Areál tak navzdory tehdejšímu územnímu plánu města zabral několik bloků, kde měla původně vzniknout zástavba obytných domů. Jako určité vyvážení této ztráty, přistoupilo vedení závodu k tomu, že nechá zdejší ohrazení zpracovat dobrým architektem.

Mezi lety 1914 a 1917 tak vzniklo dech beroucí řešení, jehož autorem je architekt Bohumír Hochmann, který celou zeď pojal v neoklasicistním duchu. Výrobní areál se tak do města otáčí zdobnou, bohatě členěnou zdí s několika propracovanými štíty. Důstojná tvář závodu, který se snaží komunikovat se svým městem. Určitě doporučujeme si zdejší část prozkoumat. Nejen že naleznete řadu zajímavých detailů, ale nevíme, jak dlouho zde tato zeď bude ještě stát.

Poslední část zdi, na kterou se podíváme, nalezneme při Domažlické ulici. Jedná se o nejstarší úsek, který pochází z konce 19. století. Ačkoli tehdejší závod neměl žádné ambice, aby tato část zdi vypadala nějak reprezentativně, jedná se o kvalitní cihelnou zeď s členěním, která i přes svůj pragmatický účel dodnes lahodí oku.

Zajímavé odkazy: 

Architekt Ludwig Tremmel na PAMu
O novém areálu na Encyklopedii Plzně

(Počet návštěv 9 times, 1 Navštíveno dnes)

Napsat komentář