V dnešním díle vás vezmeme – dalo by se říct – na profláknuté místo, které každý zná. Přesto je však hřbitov u kostela Všech svatých otevřen tak málo, že existuje mnoho lidí, kteří se tam jistě ještě nedostali. Přijměte proto naše pozvání a pojďte si ho prohlédnout v dalším díle série Plzeň známá neznámá.

Video si můžete přehrát zde.

Hřbitov u kostela Všech svatých, je místo s úctyhodně dlouhou historií. Byl tady ještě před samotným založením města Plzně a velmi pravděpodobně i před již tak velmi starým kostelem Všech svatých. Vždyť archeologický výzkum kostela ukázal, že i pod nejstarší jeho částí se nachází pohřbení lidé. Tudíž se zde pohřbívalo ještě před stavbou zmíněného kostela.

My jsme na hřbitov vstoupili bránou, která však pochází z o hodně mladší doby. Vznikla kolem roku 1870 v době, kdy se areál současného hřbitova značně rozšířil. Novou část poznáte jednoduše. Je symetrická, vede přes ni přímá cesta až ke křížení, kde se nachází litinový kříž a pokud budete touto cestou pokračovat, dostanete se až k márnici. Litinový kříž stojící v centru nové části hřbitova označuje hrob plzeňského arciděkana a zakladatele Sokola Františka Herolda.

Pokračujme ale dále k márnici. Procházíme tou částí hřbitova, která dnes vypadá poněkud tajemně. Tento pocit umocňují kmeny stromů porostlé břečťanem a náhrobky vykukující z neprostupné zeleně. Ačkoli hřbitov vypadá zanedbaně, tak prochází postupnou obnovou a tak se podobné obrazy zanedlouho stanou minulostí. Hřbitovem ostatně již není řadu let. Poslední pohřeb zde proběhl snad v roce 1911 a institut hřbitova byl tomuto místu odebrán v roce 1969. Již od konce druhé světové války celé místo postupně zarůstalo a bez údržby a pod rukama vandalů se rychle měnilo v divočinu.

Zadní části hřbitova vévodí důstojná budova márnice. Ta zde byla postavena v roce 1883 v novoklasicistním slohu. Jedná se o symetrickou budovu vysokých estetických kvalit, která podtrhuje celkovou koncepci nové části hřbitova.

Po obvodu stěn této nové části se nachází i řada rodinných hrobek, některé z nich patří věhlasným plzeňským rodinám, podnikatelům, městským úředníkům a osobnostem, které zanechaly své stopy v historii města. K poslednímu odpočinku zde byli uloženi členové rodin Klotzů, Dobnerů či Brožíkovi. Nalezneme zde také náhrobky několika primátorů, mnoha významných úřadníků a pracovníků města.

Nyní opouštíme novou část hřbitova a přesouváme se do starší části areálu, kterému vévodí majestátný kostel Všech svatých. Nejstarší část hřbitova byla totiž jen kolem kostela. V osmdesátých letech 18. století byl hřbitov rozšířen o západní část. Tehdy byly kvůli josefínským reformám rušeny hřbitovy v centrech měst a zdejší hřbitov se stal náhradou za ten, který byl kolem kostela sv. Bartoloměje. Poslední rozšíření jsme si již ukázali. Při něm dosáhl hřbitov rozlohy, kterou známe dodnes.

V nejstarší části pak stojí nepřehlédnutelná dominanta – kostel Všech svatých. Unikátní ukázka vyspělé gotické architektury z doby panování krále Václava IV. Převládající gotická podoba je však až novější vrstvou. V současném presbytáři je zdivo z doby románské, někdy z dvanáctého století. Samotnému kostelu se však budeme věnovat, až pokud se nám podaří nahlédnout i dovnitř.

Pokud hledáme nejstarší vrstvu dějin tohoto hřbitova, musíme daleko před rok 1290, před okamžik založení města Plzně. Tehdy bychom tu našli obce Malice a Záhoří, které zdejší hřbitov využívaly jistě ve dvanáctém století, ale možná i dříve. Nacházíme se tak na jednom z nejstarších míst Plzně, kudy procházejí dějiny již takřka tisíc let.

Dnes je hřbitov postupně přebudováván a upravován tak, aby se mohl otevřít veřejnosti, jako nový park. Spravují jej plzeňští františkáni a s obnovou místa pomáhá od roku 1979 i spolek Humart. V nové etapě historie tohoto místa zde zůstanou i cenné náhrobky. Mnohé z náhrobků tak budou i nadále připomínat velké osobnosti Plzně zejména devatenáctého století.

O hřbitovu bychom mohli mluvit ještě dlouho, ale to si nechme třeba na nějakou z komentovaných vycházek.

Zajímavé odkazy

Stránky občanského spolku Humart
Informace o hřbitově na plzeňském PAMu (doporučujeme!)
Informace o hřbitově na stránkách veřejného statku města Plzně