Dnes vás vezmeme do Plzeňáky velmi oblíbeného Bukovec, nad kterým se tyčí mohutný ostroh, který skrývá pozůstatky dávného hradiště.

Díl si můžete přehrát zde.

Nad obcí Bukovec totiž leží výrazný ostroh oddělený z jedné strany Berounkou a z druhé bukoveckým potokem. Díky desítkám tisíc let trvající práci těchto dvou vodotečí vznikl útvar, který je jako dělaný na založení nějakého hradiště. V historii se tomu stalo nakonec dvakrát a podruhé to byl jeden z důležitých opěrných bodů osídlení tohoto kraje. Tedy možná, protože se dnes budeme pohybovat v dobách, ze kterých se nedochovala žádná písemná zmínka.

Mimochodem, v Bukovci nejsem s kamerou poprvé. Je to tu prostě plné zajímavých lokalit. Společně s námi jste mohli zkoumat zbytky místní výletní restaurace, vlakové zastávky Zábělá či se kochat na bukoveckých vyhlídkách. A rozhodně ani dnes tu nejsme naposledy. Ale zpět k hradišti.

Jeho nejstarší historie sahá do pozdní doby halštatské do doby před dvěma a půl tisíci lety. Prakticky veškeré aktivity po tehdejším osídlení však překryl pobyt Slovanů od osmého do desátého století. Ti využili pravěké opevnění, přestavěli jej a zřejmě zde bylo zásadní správní středisko pro široký kraj kolem.

Nejviditelnější věc, která se v terénu dochovala, jsou valy. V terénu úplně velkolepě nevypadají, ale když se na celý prostor podíváme na trojrozměrné výškové mapě, krásně vystoupí rozsah celého místního velkého hradiště. Skládalo se ze dvou částí. Akropole – nejvýše položené a dobře opevněné části, kde bylo zázemí místních vládců. K akropoli se připojovalo předhradí, které zřejmě poskytovalo hospodářské zázemí místním lidem. Po akropoli zůstaly patrné poměrně velké valy. Po opevnění předhradí už je to jen nepříliš hluboký příkop.

V době největší slávy tohoto hradiště samozřejmě ještě nestála Plzeň, ale ani hradiště Hůrka nad Starým Plzencem. Dokonce této části země nevládli ani Přemyslovci, ale nějaká místní slovanská knížata. O tak hrozně vzdálené době se bavíme. Díky tomu nevíme o místních obyvatelích prakticky nic. Částečné odpovědi nabízí jen archeologie.

Při archeologických výzkumech místních valů se přišlo na to, že jejich vnitřek je spečený velkým žárem, což by mohlo znamenat násilný zánik. A dle archeologických nálezů, bylo hradiště dobito někdy na začátku desátého století, kdy bylo založeno větší a již přemyslovské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci. Nabízí se tak úvaha, že zde Přemyslovci pokořili místní vládce a připojili toto území ke svým državám. A aby posílili svoji moc, založili nové velké hradiště jinde. Jak to bylo doopravdy? Kdo ví.

Dnes je to klidné milé místo krásné v každém ročním období, které jasně zve k návštěvě. Podrobnosti o hradišti vám prozradí také místní naučná stezka, která je sama o sobě také zajímavá, jelikož patří k nejstarším naučným stezkám vůbec. Ale to už je zase jiné téma.

Související zajímavosti:
Informace o hradišti na Wiki
Hradiště v památkovém katalogu