Dnes vás vezmeme do místa, které mají všichni v Plzni rádi – do městských sadů. Budeme se však zajímat jen o jednu konkrétní věc, kterou jsou místní kašny. Je až překvapivé kolik nečekaných zajímavostí se kolem kašen dá vyzkoumat.
Pojďme tedy do okružních sadů. Tedy, okružních sadů… skutečné sady jsou jen na dvou stranách historického jádra, zbytek byl zničen výstavbou silnic. Možná se to nezdá, ale fontán, fontánek a pítek je v sadech opravdu hodně. Podíváme se na nejvýznamnějších z nich.
Začneme hned u divadla J. K. Tyla, kde to vlastně celé začalo. Po polovině devatenáctého století zmizel z tohoto místa bastion a na jeho místě vznikla komponovaná zahrada s rybníčkem a vodopádem. To zde vydrželo až do začátku stavby divadla v roce 1902. Většina současníků si však pamatuje úplně jiný vodní prvek.
Byla to fontána s kapry, kteří kolem sebe skákali a kolem nich prýštila voda. Tu navrhl v roce 1960 Jaroslav Votlučka a z jeho díla se stala senzace, kterou si oblíbily hlavně děti. Nicméně v osmdesátých letech kapři vadily – prý byli ideologicky závadní. Fontána byla zbořena, kapři odvezeni na skládku a uvolněného místa se ujali sochař Alois Sopr a Jaroslav Šindelář. V jejich spolupráci vznikla současná fontána zvaná Rusalka.
Čtvercové jezírko obklopuje trojhrannou plastiku, která zobrazuje tančící rusalky. Když z vrcholu fontány proudí voda a pořádně se zadíváte na tyto reliéfy, skutečně se zdá, jakoby se tyto tři dámy mihotavě pohybovaly. Padající voda čeří hladinu a ta okolní svět rozbijí do abstraktních obrazů, které vzbuzují fantazii kolemjdoucích.
No, ať nás Rusalky neuhranou, posuňme se raději dále. Směřujeme k fontáně s jednou zajímavou sochou a jdeme k ní kolem další s fontán, která však nemá žádnou výzdobu. Za to je každý rok obklopena jedinečnou květinovou výsadbou. Společnost jí dělá socha Bedřicha Smetany.
Dále už nás čeká ikonická fontána se sochou matky hrající si se svým dítětem. Autorem je sochař a malíř Jiří Hanzálek, který ji vytvořil krátce po roce 1960. Zajímavé je, že tato socha existuje celkem ve třech exemplářích a stojí na třech rozdílných místech. Krom této bronzové, která jako jediná stojí uprostřed vodní plochy, bychom nalezli ještě jednu v areálu klatovské nemocnice. Třetí exemplář je ještě zajímavější.
Hanzálek po roce 1968 emigroval do Kanady, kde dál působil jako sochař a malíř. Třetí identickou sochu bychom tak nalezli před St. Thomas Library v kanadském městě St. Thomas.
Jedná se o dynamické dílo, které realisticky zobrazuje dítě s matkou v pohybu. Fontána je před Měšťanskou besedou v nejkrásnější části sadů a je oblíbeným námětem k fotografování. Fontáně – dnes poněkud neseřízené – dělá společnost opět bohatá květinová výzdoba.
Pojďme ale dále. Jen v rychlosti se zastavíme před největší ze zdejších fontán, která se nachází před budovou Západočeského muzea. Byla postavena v roce 1996 a v současnosti čeká na rekonstrukci.
Nejméně známé fontány a pítka však naleznete v Šafaříkových a Křižíkových sadech. Jedná se o řadu malých fontánek, které byly realizovány společně s vydařenou úpravou celých těchto sadů na počátku devadesátých let.
A my se už pomalu blížíme k závěru našeho vodního putování. Před závěrem však ještě jedna praktická věc. Součástí sadů jsou totiž také pítka! Tak až budete mít žízeň, víte, kde se osvěžit.
Související zajímavosti:
Kapři na webu Křížky a vetřelci
Původní kašna ženy s dítětem
Detailní informace o ženě s dítětem
Pozice kopie plzeňské sochy v Kanadě
