Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Do Bezovky

Plzeň známá neznámá: Do Bezovky

Předposlední letní výprava po městě vás vezme do zajímavé a možná vůbec nejhezčí městské vilové čtvrti: Do Bezovky. Pojďte se s námi podívat na zajímavé vily i urbanisticky cennou čtvrť.

Díl si můžete přehrát zde

Čtvrť Bezovka je unikátním souborem velkých a architektonicky velmi cenných a zajímavých vil. My projdeme trochu klikatou trasou, která nám umožní vidět některé výjimečné stavby.

Začínáme na náměstí Českých bratří, kterému dominuje budova bývalého hotelu Škoda. Okolní zástavba ukazuje střet několika koncepcí plánování města. O tom si ale povíme v některém z budoucích samostatných dílů. Pojďme vyrazit.

Schwarzova ulice nás zavede k Bezovce. Na jedné straně můžeme spatřit ještě zástavbu z dob první republiky, tvořenou řadovými domy a na druhé straně už se tyčí rozlehlé bytovky z padesátých let. Právě touto ulicí dojdeme k prvním domům Bezovky.

Tato zahradní čtvrť se měla stát protikladem sevřeného města tvořeného bloky domů. Zajímavé tu proto nejsou jen jednotlivé domy, ale i celý urbanismus. Na mapce krásně vidíme, že jádro čtvrtě tvoří dvě velké křižovatky takzvaná Velká a Malá hvězda. Ta velká je tvořena kruhovým prostorem, ze kterého vybíhá šest ulice. Malá hvězda je trochu šišatá, jelikož se zde střetává bloková zástavba s radiálním uspořádáním nové čtvrtě. Poslední věc, která odlišuje čtvrť od běžné zástavby ve městě je její otevřenost a vzdušnost daná tím, že jsou tu krásné ploty, které jsou transparentní a velmi vydařené.

Kolem prvních krásných vil jsme dorazili do jádra čtvrti – na Velkou hvězdu. Velká hvězda je obklopena jedenácti vilami a hlavně slouží jako takové parkové náměstí, je to přirozený střed čtvrti. Krom pěkně vzrostlých stromů jsou tu dnes zejména dětská hřiště.

Nyní se pojďme podívat na nějakou pěknou vilu. Začneme pořádnou moderní stavbou a odbočíme do Mírové ulice. Zde na nároží Mírové a Žižkovy ulice stojí funkcionalistická vila z roku 1931, kterou si nechal postavit zubař Jiří Freud. Jednoduché tvary, velká okna. Velmi pěkná je i zahrada, která vilu obklopuje. Architekt Leo Meisl tehdy navrhl i samotný plot.

Od funkcionalistické vily pojďme k družstevnímu šestidomu. Ačkoli zahradní čtvrť vypadá, že si tu stavěli domy samí zbohatlíci, tak to není pravda. Například na rohu ulice Žižkovy a Čermákovy začíná družstevní zástavba tvořená šesti jednotně řešenými řadovými domy, které zde v roce 1927 nechal zkolaudovat Tomáš Dobrý. Dva domy na konci řady jsou ozdobené vysokými štíty. Velmi působivé je kombinovaní režného cihelného zdiva s omítnutými plochami fasády.

Nyní proběhneme přes Hvězdu a budeme pokračovat dále Čermákovou ulicí. Zde nás zaujme třeba další družstevní dům, který tentokrát pro živnostensko stavební a bytové družstvo navrhl Hanuš Zápal. Domu dominuje rozsáhlé figurální sgrafito s motivem Lešetínského kováře, inspirované básní Svatopluka Čecha. My ale pokračujeme dále a míříme k domu, který si nechala navrhnout jedna významná plzeňská osobnost.

Je to dnes jen stěží představitelné, ale ve vilové čtvrti si velkou vilu navrženou Hanušem Zápalem nechal postavit milovník Plzně, bouřlivák, historik a zakladatel a ředitel národopisného muzea Ladislav Lábek. Zápal a Lábek byli ostatně dobrými přáteli a pojil je zájem o historické památky. Protože můžeme na dům koukat jenom zpoza plotu, posuňme se zase o kousek dál.

Mánesovou ulicí projdeme Malou hvězdu, kde už jsou vidět první větší činžovní domy, které nám dávají tušit blízkost Klatovské ulice. My se ještě podíváme na jednu vilu. Projdeme kolem romanticky vyhlížející branky, která opět ukazuje, jak krásný plot může vytvářet krásné město, a vejdeme do Erbenovy ulice.

Funkcionalistickou vilou jsme začali a tak s ní také skončíme. Díváme se na rodinný dům tehdejšího ředitele soukromé obchodní školy Heřmana Konejla. Dům byl postaven v roce 1930 – je mu tedy neuvěřitelných devadesát let! Je to přísná funkcionalistická vila, kde venkovní vzhled odpovídá vnitřním funkcím domu. I přes zdánlivou jednoduchost se jedná o promyšlený dům postavený z výborných materiálů. Vila je autenticky dochována z třicátých let a proto byla v roce 2001 prohlášena památkou.

(Počet návštěv 17 times, 1 Navštíveno dnes)

Napsat komentář