Dnešní díl našeho pořadu vás vezme na místo, kolem kterého většina z nás raději jen rychle projde. Nicméně i centrální autobusové nádraží má zajímavou historii a vývoj. Pojďme jej společně prozkoumat.

Dříve, než bylo vytvořeno toto velké autobusové nádraží, bylo po Plzni několik menších, kde se sjížděly příměstské linky. Lidé dříve jezdili autobusem mnohem více a autobusová nádraží byla velmi rušnými místy. Starší nádraží bychom našli například v Husově ulici, anebo u Domažlické třídy. Pozůstatky druhého nádraží jsou ostatně na místě stále, včetně již zdevastované nádražní budovy.

Současné autobusové nádraží začalo vznikat v roce 1977, nicméně ještě před tím proběhla rozsáhlá a značně barbarská demolice velké části širšího centra Plzně. Jen prostoru autobusového nádraží muselo ustoupit pět velkých domovních bloků. Nádraží potom vzniklo na prostoru zaujímajícím 27 000 metrů čtverečních.

Výstavba nádraží probíhala na tři etapy. První byla provedena v letech 1977 – 1978, kdy byly realizovány ostrovní nástupiště s přístřešky a celkem s 39 nástupišti. Druhá etapa probíhala v letech 1979 – 1983 a byla během ní postavena nádražní budova s kompletními službami pro cestující. V letech 1983 – 1986 pak byla postavena velká odstavná plocha pro autobusy, kterou dnes zabírá záchytné parkoviště. Součástí hlavní budovy je i největší keramická plastika Plzně, kterou je velká stěna, která dominuje vnitřnímu prostoru výpravní budovy.

Pod celým nádražím pak vede podchod, který spojuje zastávky tramvají na Skvrňanské třídě s nástupišti na nádraží, výpravní budovou a dále prochází pod náměstím Emila Škody a ústí u zastávek MHD v Tylově ulici před 1. bránou škodováckého areálu.

Právě kvůli Škodovce vzniklo nádraží v takovém rozsahu a na takovém místě. Jen v tomto závodě pracovalo na 40 000 dělníků, kteří z velké části využívali příměstskou dopravu. Nádraží proto vzniklo před hlavní bránou závodu a tím vznikla paradoxní situace, že hlavní autobusové nádraží je 2 kilometry vzdálené od hlavního vlakového nádraží.

Od doby realizace tohoto projektu ubylo zaměstnanců Škodovky, ale lidé také přestali autobusy jezdit. Ubylo proto i spojů a rozsah nádraží je nyní opravdu naddimenzovaný. Před dvěma roky pak vznikl nový terminál u vlakového nádraží a další na Borech. Kapacitu CAN tak dnes využívají zejména mezinárodní linky na Ukrajinu. Společnosti zajišťující tyto mezinárodní spoje pak obsadily i většinu vnitřních prostor výpravní budovy.

Celý prostor je dnes ve velmi špatném stavu. Na území je však zpracována studie, která počítá s opětovným rozčleněním na domovní bloky, bytovou a komerční zástavbu a zmenšení předimenzovaného autobusového nádraží.

Zajímavé odkazy:

CAN na Wikipedii
Informace o uměleckém díle
Plán na přestavbu celého prostoru