Právě si prohlížíte Plzeň známá neznámá: Levitova vila

Plzeň známá neznámá: Levitova vila

Kousek od křižovatky u stavebních strojů, na kraji čtvrti národovecky pojmenované Letná, stojí šedá, zchátralá vila, která leckoho přiměje se zamyslet, co asi skrývá za historii. My jsme se na ní podívali v dalším díle série Plzeň známá neznámá.

Zdejší příběh začal již v roce 1905, kdy se spojili dva plzeňští podnikatelé Adolf Eisner a Leopold Levit. Oba podnikaví židé založili továrnu „Eisner & Levit“ na výrobu drátu, drátěnek a šroubového zboží. Rozlehlý areál vybavili vším potřebným, a jak už bývalo tehdy zvykem, nechali si postavit reprezentativní vilu v novorenesančním slohu. Realizace domu se ujali plzeňští stavitelé Václav a Josef Paškovi. Bratři Vila našla místo na svažitém pozemku, který otevírá pohled na řeku Úslavu.

Dominantou vily je velmi nápadná kulatá věž, která ukrývá hlavní schodiště domu. Současná podoba vily je však novější. V roce 1933 Leopold Levit – syn zakladatele továrny pověřil plzeňského architekta Lea Meisla návrhem modernizace a adaptace vily. Ten nechal objekt zmodernizovat. Změnil a zjednodušil fasádu, nechal přistavět pravoúhlý přístavek (zimní zahradu s výsuvnými americkými okny) s rovnou střechou a kompletně zmodernizoval i interiér. Z původní nákladné novorenesanční výzdoby tak zbyly dodnes patrné zdobené trámky nesoucí střechu věže.

Nejzásadnější proměnou prošel interiér, který nesl moderního funkcionalistické vybavení. Dodnes se ve vile dochovala například luxusně vybavená obytná hala s mramorovým krbem, dřevěným táflováním a vestavným nábytkem, propojená s jídelnou prosklenými posuvnými dveřmi.

Továrnu i vilu následně dohnaly světové události. Po obsazení Československa nacistickým Německem nemohli majiteli zůstat podnikatelé židovského původu a začala jejich anabáze postupné emigrace. Po válce svitla naděje k návratu, ale nastupující komunistický režim továrnu i vilu znárodnil a od roku 1952 podnik fungoval jako Krajská opravna strojních a traktorových stanic. Dnes je vila prádzní, bez využití a čeká na nějakou nadějnou změnu.

Zajímavé odkazy:
Karta domu na webu
prázdné domy
Informace o funkcionalistické úpravě na
PAMu
Informace o
Adolfu Eisnerovi

Napsat komentář