Dnes vám představíme jednu vesnici uprostřed města, kterou mnozí jen rychle projíždí a možná si ani nevšimnou, jaké krásné stavby a detaily bez povšimnutí míjí. Pojďte s námi poznat malou oázu historické zástavby a doby minulých, uprostřed tepajících čtvrtí.
Video si můžete přehrát zde.
Vyrazíme do Lobez! Nečekaně zachované vesničky, kterou většina z vás mine jen jako zatáčku mezi Slovany a Rokycanskou. To je ale chyba, zkuste sem někdy dojít pěšky. A využít můžete jednu speciální trasu. Z Částkovy ulice za železničním nadjezdem totiž odbočuje Vyšehradská ulice a ta je velmi zajímavá.
Vyšehradská ulice totiž kopíruje trasu původní cesty do Lobez. Pozná se to i díky řadě zachovaných chalup, které kolem ní stojí, například ČP. 4 a 7. Nachází se zde také historická boží muka s poněkud netradičními novějšími opěrnými zídkami. Stávali na křižovatce s hlavní cestu před přechodem řeky do vesnice. Dnes jim dělá společnost autoservis.
Ono se okolí Lobez vůbec dost změnilo. Například řeka zcela změnila trasu. Na počátku dvacátého století prošla totiž regulací a z řeky se stal spíše kanál. U Lobez se také nacházel velký rybník, který při regulaci z větší části zanikl.
Samotná vesnice bývala obklopena poli a loukami a nacházela se v docela úzkém údolí. To uchránilo její jádro před rozsáhlejší přestavbou, nicméně navazující pole v okolí začaly už na konci 19. století podléhat výstavbě vil a činžáků. To je však jiný příběh, který patří do jiného dílu našeho seriálu.
Ale, pojďme už konečně do Lobez.
První zmínka o této obci pochází z roku 1379, ale jistě tu stála vesnice již dříve. Samostatnou obcí bývaly Lobzy do roku 1924. Původně tu stálo pět usedlostí, které se později rozrostly na deset. Mezi ty nejvýstavnější patří statek číslo popisné pět, který byl zároveň i rychtou.
Současná podoba domu vznikla v baroku kolem roku 1750. Základy domu jsou však starší, pamatují ještě středověk. Hodnotný je nejen dům samotný s krásnou pavlačí a kamennými detaily, ale celkový soubor staveb kolem dvora. Tento statek býval navíc svobodný, což znamená, že majetkově nepodléhal žádné přímé vrchnosti. V domě se dnes nachází muzeum.
Většina z vás projede trojúhelnou náves v Lobzích za pár sekund a možná vás ani nenapadne, co za pěkná zákoutí a domy se tu skrývá. Na malém prostoru najdeme řadu mohutných stavení. Některé jsou klasickými plzeňskými statky, se strohými trojúhelnými štíty a mohutnými bránami, jiné mají však až velkoměstský charakter a nesou bohatou štukovou výzdobu.
Nebojte se však vyzkoušet i některou z bočních uliček jdoucích z návsi. Rozhodně nebudete zklamaní tím, co můžete objevit. Různá milá zákoutí, hezké brány a branky a pěkné statky. Například statek ČP. 10 má krásný portálek v ohradní zdi.
Když odbočíte správně, dostanete se dokonce i na vyvýšené místo, ze kterého si můžete prohlédnout skoro celou vesnici. Díky tomu uvidíte nejen do dvorů zdejších statků, ale shlédnout můžete i hradbu paneláků na obzoru.
Lobzy prostě nabízí širokou nabídku zajímavostí pro milovníky památek, drobností a detailů. Snoubí se tu kdysi zemědělská obec s překotným velkoměstským vývojem konce devatenáctého století. Rušno tu pak zajišťuje současnost. Na pár metrech tak shlédnete zemědělské stroje, prohlédnete eklektickou fasádu činžáku, abyste hned za rohem narazili na bránu do statku, a do reality vás vrátí hučící motory nekončícího proudu aut. Prostě místo plné příběhů. A to jsme ani nemluvili o střelnici, okolních čtvrtích, parku, škole, vzácném pomníku… ale o tom příště.
Zajímavé odkazy:
Podrobná historie Lobez
Rychta na Památkovém katalogu
