V dnešním díle se podíváme do jednoho z nejzajímavějších továrních areálů v Plzni. Jedna z nejvýznamnějších papíren vůbec, areál plný krásné industriální architektury a také místo, které prochází zásadní proměnou.
Video si můžete přehrát zde.
Do Papírny vyrážíme v době demolice její části. Děláme to záměrně, abychom zachytili areál ještě před tím, než bude zastíněn novými bytovkami. Na těch pár minutách, co máme na představení tohoto významného podniku, budeme muset být struční, takže to vezme rychle! Příběh zrodu plzeňské papírny je trochu komplikovaný. Na břehu Radbuzy byla založena v roce 1871, kdy stavbu vedla Papírna akciové společnosti Praha. Matoucí název skrýval mnoho významných mužů své doby.
Proč vznikla zrovna zde? V okolí Plzně se těžilo uhlí, které patřilo k nejlevnějším a které bylo potřeba pro pohon strojního zařízení. Výhodný byl také bohatý trh s hadry, které byly důležitou surovinou pro výrobu papíru. A konečně, šumavské lesy byly na dosah díky železničnímu spojení. A stavělo se velkolepě.
Papírna byla vybavena strojním zařízením ze Škodovky, opatřena krásnými budovami z režného zdiva s pěkně řešenými fasádami a začala produkovat papír. Úvěry na stavbu a vybavení továrny se však nedařilo splácet a už v roce 1875 vyhlásil podnik bankrot. V konkurzním řízení papírnu získal významný papírenský rod původem z Lucemburka, jehož jméno Piette je v Plzni dodnes známé.
Bratři Piettovi se zaměřili na výrobu psacích a tiskových papírů a rozšířili podnik o výrobu celulózy. Vyráběli papír mnoha barev a proslavili se jeho velkou jemností. A továrna zažila zlaté časy. Papír se odtud dodával do Egypta, Číny, na Mallorku a dokonce i do Austrálie! V roce 1891 se továrna účastnila jubilejní výstavy v Praze, kde vystavovala na 20 druhů papíru. Za tuto výstavu byly bratři Piettové povýšeni do šlechtického stavu – tak dobré byly zdejší výrobky.
Zajímavá je také dobová příhoda s Františkem Křižíkem. Piette totiž chodil na pivo do hotelu Valdek, kde se setkal s Františkem Křižíkem a postěžoval si mu, že plynové osvětlení továrny znesnadňuje udržení kvality barevných papírů. Křižík prakticky obratem zařídil osvětlení jeho vylepšenými obloukovými lampami a bylo po problému! Tento počin navíc odstartoval další spolupráci obou mužů.
Rodina Piettů se ve vedení firmy udržela a úspěšně jí rozvíjel přes obě světové války. Znárodněn byl podnik v roce 1945 na základně Benešových dekretů. V sedmdesátých letech zanikla výroba celulózy – plzeňské ovzduší si dost oddechlo a výroba zde byla definitivně zastavena v roce 2005. Dnes prochází většina továrny demolicí, naštěstí ne však celá! Pojďme se podívat, co tu zbylo a co už naopak zmizelo.
Ke každé správné továrně patří tovární vila. Ta tu už tu není, po roce 2000 se dostala do soukromých rukou, a protože jí hrozilo zpamátnění, nechal jí majitel rychle zbořit a plánovala se tu výstavba bytovek. K tomu tehdy nedošlo. Vilu připomíná už jen někdejší park, branka k ní a jinak nic. Čerstvě je tu díra.
Je tu také památník na někdejší výrobu, který dodnes stojí u bývalého vchodu do areálu. Koukáme se na drtič papíru, který v této továrně sloužil až do jejího zrušení. Drtič dnes dělá parádu před Café Papírna, kulturním podnikem, který se postaral o renovaci části budovy.
Nejkrásnější jsou však budovy původní továrny, které ukazují, že i praktická věc, jakou je továrna, může vypadat k světu. Ba co víc, může být opravdu krásná. Cihlové stěny zdobí celá řada detailů a říms, které ukazují jednu z nejlépe dochovaných staveb průmyslové éry v Plzni. Stavitelé dnešních plechových boud – nazývaných továrnami, by se mohli něco přiučit.
Ani modernější vrstvy nejsou špatné. Naopak. Funkcionalistické skladiště z třicátých let dvacátého století od známé plzeňské stavební firmy Müller a Kapsa je toho důkazem. Nádherná moderní budova s propojovacím krytým mostem.
Dalším rozpoznávacím znamením je vysoký cihlový komín, který připomíná, že továrna byla založena velkolepě a rovnou i s praním pohonem. Komín patří mezi nejvyšší cihlové komíny vůbec a přežil dokonce i havárii s vrtulníkem. To je ovšem jiný příběh.
Dnes prochází areál Papírny demolicí, ústřední krásné cihlové budovy naštěstí zůstanou a kolem vznikne sídliště, jehož ozdobou se stanou papírenské budovy.
Zajímavé odkazy:
Článek o papírně na Českém rozhlasu
Skladiště na PAMu
Diplomová práce o plzeňské papírně
