Přes prázdniny vás bereme na objevné výpravy na plzeňský venkov. Do zajímavých obcí a městeček, lehce dostupných vlakem či autobusem z Plzně. Dnes objevíme Plešnice, kde je toho k prohlédnutí si opravdu mnoho.
Obec nedaleko Hracholuské přehrady a hradu Buben je oblíbeným výchozím turistickým místem. My taky zamíříme na hrad, ale prohlédneme si i samotnou obec. Stojí totiž za to. Hned první krásná budova nás čeká u kolejí. Bývalá staniční budova plešnického nádraží byla otevřena 28. ledna 1872. Je to krásná stavba realizovaná dle nádražních norem. Režné cihelné zdivo, práce s detailem – zlatá éra železnice. A zatímco kdysi se cestovalo se stylem a kvalitou, dnešní zastávka je jen ušmudlaným betonovým korytem, zatímco stará budova chátrá. Zatím však stále stojí. Prohlédněte si jí, dokud tu je. A nyní už hurá do Plešnic. Směřujeme do obce, o které se zachovala první písemná zmínka z roku 1360. Jdeme kolem památného kříže, který byl v roce 2012 zrenovován.
A jen pár kroku od toho kříže už zabočíme rovnou na náves. Ačkoli nejsou Plešnice vesnickou památkovou zónou, dochovala se jejich náves prakticky kompletní a můžeme tu obdivovat řadu zajímavých památek lidové architektury. K vidění tu jsou třeba krásné selské usedlosti vesměs z počátku 20. století. Nechybí tu oblíbené okrové fasády, tak typické po Plzeňsko. Dále je tu nika v bráně a náves zdobí také pěkná vila. U potoka je zase nádherná patrová usedlost ve svahu. Radost pohledět.
Na nejvyšším místě návsi pak stojí místní chlouba – barokní kaplička Nejsvětější trojice. Ačkoli naprostá většina vesnických kapliček je až z 19. století, tahle je autenticky barokní, postavená kolem roku 1730. Malebná stavba s pilastry, malým segmentovým štítem a nad střechou trůní malá lucerna. Uvnitř se pak nachází fresky, které neuměle dělal nějaký místní řemeslník.
Kaplička je na kamenném soklu. Ten vznikl proto, že zde na počátku 20. století chtěli upravit silnici a kaplička měla být zbořena. Tehdejší správa památek tomu zabránila, a zatímco silnice byla upravena, kaple musela být nově podezděna.
Pokud se podíváte od kaple dolů, spatříte nad všemi budovami vyčnívat mohutnou stavbu s vysokou strmou střechou. Díváme se na bývalý panský dvůr, ve kterém se historicky nacházela také tvrz místních vladyků. Tvrz zřejmě již zanikla, ale z renesančních dob se zachovala právě budova s příkrou střechou. Stavba sloužila jako sýpka. Dnes je to asi nejstarší viditelná stavba Plešnic.
Nyní jsme sešli z návsi k Plešnickému potoku. U něj stojí další nápadná budova. Čtvercový půdorys, velká valbová střecha – neklamná známka historické budovy. Stavba vznikla někdy na přelomu 18. a 19. století a v minulosti sloužila jako lihovar.
A nyní hurá na hrad! Napojili jsme se na modrou turistickou značku a podél Plešnického potoka klesáme k jednomu z nejznámějších hradů Plzeňska. Cesta kolem zmíněného potoka je velmi příjemná a i v parném létě chladná, jelikož hned vedle zurčí voda. A na tomto potoce je další místní rarita. Plešnické vodopády.
Ani ne kilometr a půl od Plešnic se už nad dravou Mží vypínají mohutné zdi hradu Bubnu. Sídla jednoho z nejstarších českých rodů – Bubnů z Litic. Jeden ze skutečně ikonických hradů kraje. Postupně vznikal od 14. století a do dnešní doby se dochovaly rozsáhlé zbytky zdí, paláce a také několik pověstí. Ty už ale musíte objevit sami. Naše výprava Plešnicemi zde končí.
