Zveme vás na prohlídku všemi oblíbeného lesoparku se zajímavou historií. Park vznikl kolem tehdy nově založené vodárny na vrchu, který byl až do počátku dvacátého století zcela holý. Co v něm dnes můžete najít?

Právě vodárna, která zde byla postavena v roce 1889, se stala první stavbou, která vrchol tehdy holého kopce Homolka zabrala. Dnes se Homolka nachází u oblíbeného a hustě obydleného sídliště Slovany, ale v době výstavby vodárny se kopec nacházel až daleko za městem.

Samotná vodárna je velmi zajímavá stavba a tak si jí necháme na samostatný díl.

Historické mapy krásně ukazují, jak prázdné bývalo okolí vrchu. Teprve krátce před první světovou válkou zde byl vysazen park. Tehdy byl zhruba poloviční oproti současné rozloze. Rozšíření jižní směrem k řece Úhlavě přišlo až krátce před druhou světovou válkou. Na přelomu padesátých a šedesátých let se park dočkal úpravy cest a v souvislosti se stavbou slovanského sídliště byla upravena také nástupní partie u konečné tramvaje na tehdejším náměstí Oty Synka, dnes Milady Horákové.

Dnes je rozsáhlý park častým cílem výletů nejen slovanských, ale i obyvatel celého města. Jeho ideální dostupnost z tramvaje a atraktivní okolí jej dělá perfektním cílem pro výlet. Navíc to není jen tak obyčejný park, ale lesopark. Tenhle lesopark tvoří zejména listnaté stromy, které vytváří příjemnou atmosféru a zejména na podzim nečekané barevné divadlo. Některá místa jsou pak doplněna keři a jehličnatými stromy. Ostatně park má dvě rozdílné tváře. Jedna blíže k tramvaji je svojí podobou velmi blízká klasickému městskému parku s volnými plochami s pečlivě sekanou trávou. Její podoba vznikla na konci padesátých let dle návrhu Bohumila Kmínka. Dnes zde najdete okrasné dřeviny a zejména pak příjemnou kavárnu.

Druhá část parku tvoří většinu rozlohy Homolky. Jedná se o vzrostlý listnatý les, který svými partiemi zasahuje až k řece. Je to místo ideální pro delší vycházky, sportování a velmi rádi zdejší mlátové cesty využívají běžci. Ostatně sport je s Homolkou spojen už několik desetiletí.

Již v osmdesátých letech dvacátého století totiž vznikly kolem cest parku jednoduché cvičební nástroje, které představily do té doby v Plzni neviděné venkovní atrakce, které umožňovaly provádět jednoduché cviky. Doba venkovních sportovních hřišť a workoutových plácků měla teprve přijít a na Homolce už to byla realita. Již dříve se u Homolky nacházela také sáňková dráha, ale poté už prakticky nic nezůstalo.

Dodnes je zdejší mobiliář udržován a v roce 2008 byla otevřená mlatová běžecká cesta. Součástí je také cyklistická cesta, která vede nad břehy řeky Úslavy.

Taktéž v osmdesátých letech vznikla skutečná naučná stezka, kterou iniciovali mladí ochránci přírody a která byla zaměřena zejména na poznání stromů. I ta je dodnes udržována a postupně doplňována.

My se však od rekreačně sportovní části parku pomalu vrátíme k tramvaji. Ještě před opuštěním parku se podíváme na jeden pomník, který je věnovaný připomínce legionářů.

On je to pomník nejen legionářům, ale i válečným veteránům. Současná podoba vznikla v roce 2007, kdy byla v rámci dne veteránů odhalena. Pomník legionářů však v Plzni stával jinde a to v předprostoru Hlavního nádraží a poněkud nedůstojně využíval stélu po pomníku Klementa Gottwalda. V roce 2007 se pak připomínka legionářů dočkala svého vlastního místa.

Zajímavé odkazy:
Informace o tehdy nové vodárně
Homolka na webu Plzeňského architektonického manuálu
Článek o odhalení nového pomníku legionářům