Americká ulice je dodnes jedním z nejdůležitějších míst Plzně. Je to živý prostor, který kolem sebe váže tolik příběhů, že bude chvíli trvat, než si je všechny povíme. Začínáme na křížení s Klatovskou třídou, kde má tato ulice charakteristické rozšíření, které zdobí pomník „Díky, Ameriko!“. A protože každá křivá ulice, vybočený dům, či nerovnost, má ve městě vždy nějaký hluboký důvod své existence, podívejme se, jaký se skrývá zde.

Video si můžete pustit zde.

Plzeň byla až do devatenáctého století ohraničena hradbami, které jí dávaly její maximální rozsah. Součástí byla i předměstí, která byla střídavě stavěna, vypalována, bourána a znovu stavěna. Jedním z předměstí bylo i to Litické. A od nepaměti obcházela toto předměstí polní cesta, zárodek dnešní Americké ulice. Americká tak patří mezi nejstarší ulice Plzně. Ačkoli se právoplatnou ulicí stala až v devatenáctém století.

Zpět k její křivosti. Je to zábavný příběh. Nějaký čas zde totiž býval malý rybníček, takový kačák, který museli místní obyvatelé obcházet. Ti, co šli dolů do města, šli vpravo a ti co k Liticím tak vlevo. Kačák později zmizel, ale rozšířené místo už zůstalo. I to se pak během dvacátého století dost měnilo.

Nejdříve tedy kačák a rozvolněná zástavba kolem. Samé zahrady a stodoly. Později rybníček zmizel a okolí se začalo zastavovat. Na počátku dvacátého století zde vznikl ostrůvek se zelení, který byl pak v druhé polovině dvacátého století spojen s protilehlou ulicí. Nakonec zde v letech 1993 a 1994 vznikl pomník „Díky, Ameriko!“ a prostor dostal současný vzhled.

Pomník je dnes oblíbeným místem setkávání. Ostatně mnoho z vás si jistě dalo spicha u pomníku. Až sem příště dorazíte, vzpomeňte si, že stojíte na místě bezejmenné louže, která dala vzniknout jednomu z nejikoničtějších veřejných prostor Plzně.

Dnes je tento prostor hlavně důležitým přestupním uzlem městské hromadné dopravy. Lidé zde spěchají od tramvajových zastávek na Klatovské k trolejbusovým a autobusovým zastávkám u pomníku. Směřuje sem většina trolejbusových linek a zastavuje zde nejvytíženější tramvajová linka Plzně.

Tomuto prostoru se říká také U Práce. Toto pojmenování dostal podle plzeňské redakce odborářského deníku Práce, který sídlil v domě na rohu Tylovy a Klatovské od roku 1948. Deník práce už zanikl, ale obklad parteru ještě odolává. Stejně jako pojmenování. Samotný dvoj dům má velmi zajímavou historii a rádi bychom se mu věnovali v samostatném dílu.

Dalším zajímavým domem je například rozlehlý třípodlažní krasavec palácového charakteru, který ve své původní podobě vznikl v roce 1884. Současnou krásně zdobenou fasádu získal v roce 1912 a jejím autorem byl dvorní architekt škodových závodů Ludvik Treml. Symetrický dům s na plzeňské poměry velkolepým vstupním portálem, dvoupatrovým arkýřem a náročnou výzdobou, je ozdobou tohoto místa.

Mimochodem, ještě do osmdesátých let se naproti nacházela poslední stodola, vlastně kovárna, která upomínala na dobu, kdy byla celá tato ulice obestavěna různými hospodářskými stavbami. Stavba však musela ustoupit domu zdraví, kde byly umístěny ordinace různého zaměření. Je to také nejnovější stavba této části Americké.

Jinak zde naleznete řadu krásných činžáků z 19. století, bývalé sídlo firmy J. K. Rudolf a když zvednete hlavy, budete možná u vytržení koukat na plejádu tvarů a pitoreskních zajímavostí. Pozor ale ať nezakopnete.

V dalším díle se podíváme na střední část Americké ulice u bývalého kina Elektra.

Související Zajímavosti:
O Americké třídě
O domě rodiny Škodů
Památník Díky, Ameriko!