V dnešním díle série o známých i méně známých plzeňských lokalitách se společně vydáme k Velkému a Malému košuteckému jezírku. Zatímco to větší jezírko je oblíbeným výletním místem a nečekanou přírodní anomálii na kraji sídliště, to menší je v ústraní zájmu a pomalu zaniká a vysychá. Co za zajímavosti tato oblast skrývá? Pojďme to společně objevit.
Větší z jezírek vzniklo zatopením bývalých Doubkových lomů na pískovec. Ostatně pískovcé skály nad jezírkem to jasně dokazují. Poté, co se těžba již nevyplatila, bylo toto místo ve 20. letech 20. století opuštěno. Ale ne na dlouho. Plzeň bývala plná podnikavých lidí a na estetiku a úpravu okolí se dbalo jak ze strany města, tak i ze strany místních spolků mnohem více, než dnes vůbec požadujeme. Původní park se soustavou jezírek zde vznikl dle projektu městského zahradníka Valentina Čočka v letech 1935 – 1937. Protože v té době ještě doznívaly důsledky velké hospodářské krize, na terénních úpravách celého prostoru se podílelo i mnoho nezaměstnaných, kteří tam našli alespoň částečnou obživu. Park s jezírky byl slavnostně otevřen 7. Listopadu 1937 a slavnosti se účastnil i tehdejší primátor Plzně Luděk Pik.
V důsledku zrušení výroby v okolních cihelnách však po roce 1940 začala nekontrolovaně stoupat hladina spodní vody a park se začal zaplavovat. Pod vodou tak skončily kamenné lavičky i pamětní nápis na skále, připomínající vznik parku a jméno primátora Luďka Pika – jak příznačné pro období protektorátu. Stoupající hladinu vody zastavil až zásah v 80. letech, který napojil jezírko na kanalizaci v ulici Pod Košutkou a hladina vody se víceméně stabilizovala.
Oproti velkému košuteckému jezírku leží to malé dosti stranou zájmů. Najdete ho mezi ulicemi Karlovarskou a Studentskou a dnes je v obležení okolní zástavby. Do osudu menšího z jezírek zasáhly dějiny mnohem sofistikovaněji a potkaly jej neduhy dvacátého století. Bývalý lom, kde se také těžil pískovec, vlastnil i s okolními pozemky zahradní architekt Bohumil Kmínek, který si zde chtěl postavit dům se zahradnictvím a celou oblast postupně upravovat. Nicméně přišla druhá světová válka a vše se výrazně zkomplikovalo. Zvládnul však postavit pouze menší chatu. Po 2. Světové válce se situace zhoršila ještě víc a všechny jeho pozemky byly znárodněny. Na místě plánované romantické zahrady a vily byla vybudována rušička rádia Svobodná Evropa. Později místo sloužilo i k vysílání. Dnes už po rušičce zbyly jen rozvaliny, které si však můžete celkem bez problémů prohlédnout. Dá se k nim odbočit z ulice Pod jezírkem. Při troše snahy naleznete i nějaký ten základ sloupu, či staré izolátory.
Samotné malé košutecké jezírko bývalo ještě před deseti lety (kolem roku 2010) oázou života. Žilo zde a zejména rostlo mnoho vzácných druhů. K velké rozmanitosti pomáhalo i to, že na jednu část skalních stěn dopadalo mnohem více světla a tak tu byly teplomilné rostliny, zatímco na druhé byl zase více chlad a našli bychom tu rostliny, které mají raději chladné prostředí. V samotném jezírku pak rostl i vzácný a kriticky ohrožený Růžkatec Bradavčitý. Byl to malý botanický ráj.
Bohužel, už od svého vzniku nemá jezírko žádný přirozený přítok. Všechna voda pochází pouze z průsaku podzemních vod a z deště. Zejména v posledních letech došlo k rozsáhlé zástavbě okolních pozemků a dešťová voda tak neužitečně končí v kanálech. I kvůli tomu je dnes jezírko prakticky úplně bez vody a celá oblast je využívána spíše jako skládka. Třeba se ale najde někdo, kdo tomuto zajímavému koutu města a cennému kousku přírody, dá zpět naději na život. Pro dobrodružnou výpravu je to však pěkný a dostupný cíl již dnes!
